Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 2. 12. 2020, ze dne 7 Tdo 1211/2020:
Jak vyplývá z ustanoveni § 11 odst. 1 písm. j) tr. ř. trestní stíhání téže osoby pro týž skutek, jako pro trestný čin, je vyloučeno také v případě, jestliže trestní stíhání obviněného skončilo pravomocným rozhodnutím státního zástupce nebo soudu o postoupení věci jinému příslušnému orgánu, jestliže výsledky přípravného řízení ukazují, že nejde o trestný čin, že však jde o skutek, který by mohl být tímto jiným příslušným orgánem posouzen jako přestupek, jiný správní delikt nebo kárné provinění . V projednávané věci policejní orgán nerozhodl o postoupení věci, ale o odevzdání věci podle § 159a odst. 1 písm. a) tr. ř. Zatímco § 11 odst. 1 písm. j) tr. ř. hovoří jen o postoupení věci. Postoupit věc může jen státní zástupce podle § 171 odst. 1 tr. ř., § 175 odst. 1 písm. a) tr. ř. (nebo soud podle § 222 tr. ř.) nikoliv však policejní orgán. Policejní orgán může jen věc odevzdat podle § 159a odst. 1 písm. a) tr. ř. Toto odevzdání věci není formou usnesení a nenabývá právní moci, jde spíše o formu dispozice policejního orgánu s poznatkem. Jde o jiný typ rozhodnutí než odložení (§ 159a odst. 1 písm. a) tr.ř. ….jestliže není na místě vyřídit věc jinak), tedy pouze o opatření. Nejde tedy o rozhodnutí uvedené ve výčtu rozhodnutí uvedených v § 11 odst. 1 písm. j) tr. ř. Postup před zahájením trestního stíhání (prověřování) se nevede proti konkrétní osobě, byť může být v některé jeho fázi některá osoba označena jako podezřelá, na rozdíl od trestního stíhání, kde se již řízení vede proti konkrétní osobě. Z komentářové literatury pak vyplývá, že za rozhodnutí podle § 11 odst. 1 písm. j) se nepovažuje usnesení státního zástupce (před 1. 1. 2002 i vyšetřovatele) nebo policejního orgánu o odložení věci podle § 159a odst. 1 tr. ř., neboť zde nešlo o trestní stíhání (Šámal, P. a kol. Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 206). Z výše uvedeného tedy vyplývá, že úkonu policejního orgánu ze dne 16. 1. 2019, pod č. j. KRPA-3372266-51/TČ-2018-001421 podle § 159a odst. 1 písm. a) tr. ř. není pravomocným rozhodnutím státního zástupce nebo soudu a byl učiněn v době, kdy ještě neprobíhalo trestní stíhání. Namítnutý úkon policejního orgánu proto nezakládá nepřípustnost trestního stíhání.
