§ 175a Omezování svobody rozhodování
(1) Kdo jinému neoprávněně podá návykovou látku proti jeho seznatelné vůli nebo bez jeho vědomí, a tím ovlivní jeho psychiku, ovládací nebo rozpoznávací schopnosti anebo sociální chování, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) v úmyslu usnadnit jiný trestný čin, nebo b) s další osobou.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví.
(4) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
Navrhuje se zavést skutkovou podstatu trestného činu výslovně postihujícího tzv. drink spiking, resp. spiking obecně, která bude spočívat v neoprávněném podání návykových látek jiné osobě bez jejího vědomí. Nejznámější variantou spikingu je přitom právě drink spiking, tedy jednání, kdy pachatel látku tajně přimíchá do nápoje jiné osoby. V praxi se však lze setkat i s jinými variantami spikingu, např. s přimícháním látky do stravy či s injekčním podáním.
Za účelem posílení právní jistoty se též navrhuje upřesnit znění některých skutkových podstat trestných činů, jejichž prostřednictvím lze spiking také postihovat.
Cílem spikingu je ovlivnění psychického stavu oběti (její psychiky, jejích ovládacích nebo rozpoznávacích schopností anebo sociálního chování), zpravidla v intenzitě vedoucí až ke stavu bezbrannosti ve smyslu § 119a tr. zák. Děje se tak obvykle buď za účelem zásahu do její důstojnosti (zesměšnění apod.) nebo častěji za účelem usnadnění další trestné činnosti vůči této osobě právě jejím uvedením do stavu bezbrannosti. Typicky bývá spiking spojován zejména s pácháním trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a trestných činů proti majetku.
Současná právní úprava neobsahuje skutkovou podstatu trestného činu, která by výslovně postihovala samotné podání látky bez vědomí oběti. Trestněprávní postih, v případě, že podávanou látkou je látka neuvedená v § 283, 283a nebo 286a tr. zák., přichází v úvahu pouze v případě, kdy je spiking využit ke spáchání jiného trestného činu nebo v případě, kdy je jeho důsledkem jiný trestněprávně relevantní následek, typicky újma na zdraví či omezení osobní svobody; v takovém případě lze jednání postihnout právě podle některého z ustanovení upravujících trestné činy proti životu a zdraví nebo trestný čin omezování osobní svobody.
V případech, kdy je spiking prostředkem ke spáchání trestného činu, je stěžejní skutečnost, že uvedení do stavu bezbrannosti prostřednictvím tajného podání návykové látky lze považovat za uvedení do stavu bezbrannosti lstí, a tedy za násilí ve smyslu § 119 tr. zák., a dále pak skutečnost, že i samotné tajné podání návykové látky, má-li usnadnit spáchání trestného činu, má charakter přípravného jednání (vytváření podmínek pro spáchání trestného činu).
Navazující jednání zasahující do lidské důstojnosti v sexuální oblasti, případně do svobody rozhodování v majetkových vztazích, tak lze posoudit podle skutkových podstat příslušných trestných činů, zejména znásilnění (§ 185 tr. zák.), sexuálního útoku (§ 185a tr. zák.) nebo loupeže (§ 173 tr. zák.), event. jako některé z vývojových stádií trestné činnosti, nedojde-li k dokonání (zda bude jednání posouzeno jako příprava či pokus, závisí na konkrétních skutkových okolnostech; zda bude příprava v daném případě trestná, bude záležet na splnění podmínek uvedených v § 24 tr. zák.).
Vedle toho lze spiking za určitých okolností postihnout prostřednictvím skutkových podstat tzv. drogových trestných činů. Je-li podávanou látkou látka uvedená v § 283, 283a nebo 286a tr. zák., může neoprávněné podání bez vědomí osoby naplnit znak „jinak jinému opatří“, který se vyskytuje ve skutkových podstatách uvedených trestných činů. Tento závěr vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2014, sp. zn. 8 Tdo 1415/2013-176. Podle uvedených ustanovení tak lze spiking postihnout i v případě, kdy látka není podána za účelem spáchání jiného trestného činu, případně pokud není podáním látky způsoben jiný trestněprávně relevantní následek. Možnost postihovat spiking (také) podle těchto ustanovení je nicméně omezena na případy, kdy je podávanou látkou omamná nebo psychotropní látka či přípravek ji obsahující, konopí či přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku získanou z konopí anebo zařazená psychoaktivní látka v množství větším než malém. Podání jiných návykových látek podle těchto ustanovení postihnout nelze, byť efekt může být v zásadě stejný.
Navrhovatel je však toho názoru, že spiking je jednáním, které závažným způsobem zasahuje do svobody rozhodování jednotlivce, neboť každý člověk má právo se svobodně rozhodnout, zda bude či nebude požívat látky, které jsou způsobilé ovlivnit jeho psychický stav a které jsou spojené s riziky negativních vlivů na jeho život a zdraví. Podání návykové látky bez vědomí osoby proto dle navrhovatele představuje samo o sobě natolik intenzivní zásah do těchto práv, že je žádoucí jej postihovat normami trestního práva. Podle navrhovatele přitom není rozhodné, o jaký konkrétní druh návykové látky jde, podstatný je pouze její vliv na člověka.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
