Článek vychází z aktuální právní úpravy účinné od 1. ledna 2025 a rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR
Obvinění z trestného činu znásilnění patří k nejzávažnějším zásahům do lidského života, jaké trestní právo zná – a to na obou stranách. Pro obviněného přitom bývá situace o to složitější, že od 1. ledna 2025 platí v Česku zásadně přepracovaná definice tohoto trestného činu, která se opírá o zcela jiný koncept, než na jaký byla veřejnost i právní praxe desítky let zvyklá. Naše advokátní kancelář se dlouhodobě věnuje obhajobě v trestních věcech proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a tento článek shrnuje, co nová právní úprava skutečně znamená, jaké formy jednání postihuje a kde v konkrétních případech vzniká prostor pro účinnou obhajobu.
Zásadní změna: z „násilí“ na „nesouhlas“
Do konce roku 2024 byla definice znásilnění postavena na použití násilí, pohrůžky násilí nebo pohrůžky jiné těžké újmy ze strany pachatele. Od 1. ledna 2025 je koncept jiný – takzvaně „ne znamená ne“. Zákon nově zní:
Kdo s jiným proti jeho seznatelné vůli vykoná soulož nebo jiný pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží, kdo jiného donutí k souloži nebo jinému pohlavnímu styku provedenému způsobem srovnatelným se souloží s jinou osobou, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let.
Jinými slovy – trestný čin dnes nevyžaduje prokázání násilí ani pohrůžky. Postačí, že pohlavní styk proběhl proti seznatelné vůli druhé osoby, tedy bez jejího souhlasu, který byl navenek jakkoli rozpoznatelně vyjádřen.
Pro obhajobu má tato změna zásadní praktický důsledek: u skutků spáchaných do 31. prosince 2024 se stále postupuje podle původního znění zákona založeného na násilí, zatímco skutky po tomto datu se posuzují už podle nové, konsensuální definice. Otázka, které znění zákona na konkrétní případ dopadá, tak může mít přímý vliv na to, zda vůbec došlo k naplnění skutkové podstaty.
Jaké formy jednání zákon postihuje
Trestný čin znásilnění se od 1. ledna 2025 vztahuje výhradně na soulož a jiný pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží – tedy na penetrační formy pohlavního styku (vaginální, anální i orální). Méně intenzivní, nepenetrační formy sexuálního kontaktu – osahávání, tření pohlavních orgánů a podobné jednání – nově spadají pod samostatný trestný čin sexuálního útoku podle § 185a trestního zákoníku, který má jinou (mírnější) trestní sazbu. Toto rozlišení je pro správnou právní kvalifikaci skutku klíčové a v praxi bývá jedním z prvních bodů, které je třeba u konkrétního skutkového děje přesně posoudit.
Kvalifikované, přísněji trestané formy
Přísnější trestní sazba (tři léta až dvanáct let) hrozí mimo jiné, pokud je čin spáchán:
- na osobě omezené na osobní svobodě (např. ve výkonu vazby, trestu nebo ve zdravotnickém či školském zařízení pro výkon ústavní výchovy),
- se zbraní,
- na dítěti, nebo
- pokud dojde k dalším přitěžujícím okolnostem, jako je způsobení těžké újmy na zdraví.
Zvláštní pozornost si zaslouží nová úprava sexuálních praktik s dětmi mladšími dvanácti let – ty jsou nyní vždy posuzovány jako znásilnění nebo sexuální útok, nikoli jako mírněji trestané pohlavní zneužití, jak tomu bylo dříve.
Co znamená „seznatelná vůle“ a „bezbrannost“ v praxi
Nesouhlas nemusí být vysloven slovy
Podle důvodové zprávy k novele i výkladů, které se v odborné praxi ustálily, se nesouhlas nemusí projevit jen odmítavým slovem. Postačí gesto, pláč, odstrčení nebo zaujetí obranné pozice – tedy jakýkoli navenek rozpoznatelný projev nevůle. Zákon počítá i se situacemi, kdy oběť v důsledku silného stresu doslova „zamrzne“ a není schopna se aktivně bránit, což samo o sobě neznamená, že s jednáním souhlasila.
Pro obviněného z toho plyne důležitý, byť nepříjemný závěr: absence fyzického odporu není totéž co souhlas. Zároveň je ale třeba zdůraznit, že zákon vyžaduje, aby byla vůle „seznatelná“ – tedy aby ji pachatel z objektivních okolností mohl a měl rozpoznat. Otázka, zda byl nesouhlas v konkrétní situaci skutečně navenek seznatelný, případně zda ho obviněný za daných okolností mohl rozpoznat, patří k nejčastěji sporným bodům celého řízení.
Bezbrannost jako samostatný důvod trestnosti
Zákon dále postihuje zneužití bezbrannosti oběti. Podle ustálené soudní praxe jde o stav, kdy oběť není z objektivního důvodu schopna projevit nebo vytvářet svou vůli – typicky v důsledku nemoci, spánku, silné opilosti, spoutání, duševní poruchy nebo zdravotního postižení. Nejvyšší soud přitom důsledně rozlišuje bezbrannost od pouhé závislosti oběti na pachateli: zatímco bezbrannost znamená, že oběť nemá žádný prostor pro svobodné rozhodování, u závislosti (např. citové, ekonomické nebo pracovní) tento prostor – byť omezený – stále zůstává. Toto rozlišení má zásadní význam pro právní kvalifikaci skutku, protože stav pouhé závislosti bez dalšího ještě neznamená bezbrannost ve smyslu § 185 trestního zákoníku.
Kdo může být obětí – a kdo pachatelem
Judikatura i odborná literatura jsou v tomto ohledu jednoznačné: obětí trestného činu znásilnění může být jakákoli osoba bez ohledu na pohlaví, věk nebo předchozí vztah k pachateli – včetně manžela či dlouhodobého partnera. Skutečnost, že mezi obviněným a poškozeným již dříve k dobrovolnému pohlavnímu styku došlo, sama o sobě nevylučuje, že konkrétní jednání, které je předmětem obvinění, proběhlo bez souhlasu. To je třeba mít na paměti i při přípravě obhajoby – argument „vždyť jsme spolu měli sex už dříve“ sám o sobě věc neřeší.
Výkladová vodítka z rozhodovací praxe
I přes změnu zákona zůstává řada výkladových závěrů Nejvyššího soudu z předchozích let využitelná – ať už při posuzování skutků spáchaných do konce roku 2024, nebo jako obecné interpretační vodítko. Za zmínku stojí zejména:
- Nejvyšší soud v minulosti vyložil, že znakem násilí (relevantním pro skutky posuzované podle starší úpravy) se rozumí použití fyzické síly ze strany pachatele za účelem překonání nebo zamezení vážně míněného odporu znásilňované osoby a dosažení pohlavního styku proti její vůli – přičemž pro naplnění skutkové podstaty není nezbytné, aby došlo přímo k souloži; postačí jakékoli jednání naplňující znak pohlavního styku.
- Objektem trestného činu znásilnění je právo člověka na svobodné rozhodování o vlastním pohlavním životě – tento závěr zůstává určující i pro výklad nové právní úpravy.
- Je-li v konkrétním případě dána bezbrannost oběti, uplatní se výlučně skutková podstata znásilnění (základní, případně kvalifikovaná), nikoli mírněji trestané pohlavní zneužití – rozlišujícím kritériem je tedy vždy povaha a intenzita zásahu do svobodného rozhodování oběti.
Kde vzniká prostor pro obhajobu
Obvinění z tohoto trestného činu bývá typicky založeno na výpovědi poškozeného proti tvrzení obviněného, případně na nepřímých důkazech (komunikace před a po incidentu, svědecké výpovědi z doslechu, znalecké posudky). Právě proto je důkladná a včasná obhajoba naprosto klíčová. Mezi typické oblasti, kterým se v rámci obhajoby věnujeme, patří:
- Přezkoumání, zda byl nesouhlas skutečně „seznatelný“. Pečlivě analyzujeme veškeré dostupné důkazy – komunikaci mezi stranami, svědecké výpovědi, kontext setkání – s cílem posoudit, zda a jak byla případná nevůle druhé strany navenek projevena a zda ji obviněný objektivně mohl rozpoznat.
- Prověření naplnění znaku bezbrannosti. Bezbrannost musí být založena na objektivně zjistitelném důvodu (např. míra opilosti prokázaná znaleckým zkoumáním), nikoli na pouhém subjektivním dojmu. Necháváme prověřit, zda byly splněny všechny zákonné předpoklady tohoto znaku.
- Posouzení věrohodnosti a konzistence výpovědí. V řízeních tohoto typu hraje zásadní roli hodnocení důkazů soudem – pracujeme na tom, aby byly zohledněny veškeré rozpory, změny výpovědí v čase i další okolnosti významné pro posouzení věrohodnosti.
- Práce se znaleckými posudky. Součástí řízení bývá znalecké zkoumání (sexuologické, psychologické, psychiatrické) věrohodnosti výpovědi i osoby obviněného. Zajišťujeme, aby závěry posudků byly řádně podložené, a v případě potřeby navrhujeme jejich přezkoumání nebo vypracování posudku revizního.
- Uplatnění zásady in dubio pro reo. Tam, kde důkazní situace neumožňuje jednoznačné, nepochybné prokázání viny, trváme na důsledném uplatnění zásady, že pochybnosti musí jít ve prospěch obviněného.
- Správná právní kvalifikace skutku. Posuzujeme, zda konkrétní jednání skutečně naplňuje znaky znásilnění, nebo zda by odpovídalo spíše mírněji trestanému sexuálnímu útoku podle § 185a, případně jinému trestnému činu – rozdíly v trestních sazbách jsou značné.
Jak Vám naše advokátní kancelář pomůže
- Okamžitá pomoc od prvního kontaktu s policií. Doprovodíme Vás k výslechu a zajistíme, abyste se k věci nevyjadřovali dříve, než budete se svým obhájcem důkladně připraveni.
- Důkladná analýza spisu a důkazní situace. Projdeme veškeré dostupné důkazy, navrhneme doplnění dokazování ve Váš prospěch a identifikujeme slabiny v postavené obžalobě.
- Spolupráce se znalci. Zajistíme kvalitní obhajobu i v technicky a psychologicky náročné oblasti znaleckého dokazování.
- Zastupování u soudu. Připravíme a vedeme Vaši obhajobu v hlavním líčení, včetně formulace závěrečné řeči a případných opravných prostředků.
- Jednání o alternativních řešeních, pokud to okolnosti věci umožňují a je to ve Vašem zájmu – včetně možnosti dohody o vině a trestu tam, kde dává smysl.
Shrnutí
Nová definice znásilnění účinná od 1. ledna 2025 zásadně mění, co je třeba v trestním řízení prokazovat – místo násilí je nyní klíčovým pojmem seznatelná vůle a bezbrannost. Pro obviněného to znamená, že se obhajoba musí soustředit na zcela jiné otázky, než na jaké byla trestní praxe zvyklá desítky let – zejména na to, zda byl nesouhlas objektivně rozpoznatelný, zda byly skutečně naplněny znaky bezbrannosti a zda odpovídá právní kvalifikace skutečnému skutkovému ději. Vzhledem k závažnosti obvinění, jeho dopadu na osobní i profesní život a technické i psychologické komplexnosti dokazování je nesmírně důležité vyhledat odbornou pomoc co nejdříve – v ideálním případě ještě před prvním výslechem.
Čelíte obvinění z trestného činu znásilnění nebo sexuálního útoku? Neváhejte se na nás obrátit – v těchto věcech je rychlost a kvalita první reakce naprosto zásadní pro celý další průběh řízení.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
