Marek Pokorný, redaktor: Hospodářské noviny
Brněnský soudní znalec Marek Semela dělal na jaře posudek kvůli banální dopravní nehodě a také jej obhájil při jednání příbramského okresního soudu. Jako obvykle pak zaslal vyúčtování, a to na 10 065 korun. Peníze měl dostat nejpozději počátkem července, zatím mu ale nedorazily. Až po opakované urgenci mu soud napsal omluvný dopis. „Platební poukaz zatím nebyl proplacen, neboť soud nemá k dispozici dostatečné platební prostředky,“ stojí v odpovědi z počátku srpna.
„Mám na účtu sedm korun, z toho nemůžu platit vůbec nic,“ krčí rameny na dotaz HN předseda soudu Miloslav Boudník. Bez peněz jsou v Příbrami už od června. Kasa se prý nečekaně vyčerpala tím, že bylo nutné platit exekutorům za zastavování bagatelních exekucí. „Nikdo nečekal, že budou v takovém rozsahu. Přitom jsme dostali stejně peněz jako loni,“ vysvětluje Boudník.
Jeho soud není přitom jediný, který neplatí nejen znalcům, ale třeba ani advokátům ex offo či tlumočníkům. Peníze v červenci došly například i Okresnímu soudu pro Prahu-východ. „Už neproplácíme vůbec nic,“ potvrdila jeho předsedkyně Jana Stejskalová. „Je to ostuda, abychom neplatili znalcům a tlumočníkům. A přitom ty jejich posudky a tlumočení potřebujeme co nejdříve a někdy jim ještě hrozíme pořádkovými pokutami,“ dodává s tím, že jí už chodí kvůli pozdnímu placení stížnosti.
Podle místopředsedy Nejvyššího soudu Petra Šuka je to důsledek naprosto nedostatečného financování justice. „V rozsudcích říkáme lidem, že své dluhy musí platit včas a řádně. Sami ale dluhy neplatíme,“ konstatuje.
Trestní řád přitom říká, že odměny advokátům i znalcům je nutno hradit „bez zbytečného odkladu po jejich přiznání, nejpozději do 30 dnů“. Někteří advokáti už proto soudům hrozí, že pokud jim nezaplatí, budou sumu vymáhat exekučně. „Rozhodnutí o přiznání odměny je způsobilým exekučním titulem. Protože by navíc museli hradit náklady exekuce, tak se ti, kteří ještě nějaké peníze mají, zaleknou a peníze mi pošlou,“ popisuje například pražský advokát Vladimír Janošek.
Ne všichni právníci se ale podle něj k podobnému kroku odhodlají. „Zejména když jste advokát na nějakém menším městě a žijete hlavně z ex offo, tak si to rozmyslíte, aby vás příště nevynechali v přidělování případů,“ dodává.
Jak soudu v Příbrami, tak tomu pro Prahu-východ přeposílá peníze Krajský soud v Praze z toho, co mu přidělí ministerstvo spravedlnosti. A už na jaře bylo podle šéfa krajského soudu Ljubomíra Drápala jasné, že peníze vystačí jen maximálně do konce léta. Finance teď přitom docházejí nejen na běžný provoz, ale i na platy samotných soudců. „Na září je ještě budeme mít, ale dál už nevím. Musíme čekat, jak to vyřeší ministerstvo financí,“ říká Drápal.
Podle něj tak pečlivě zvažují, co platit, a co ne, aby přežili do konce roku. „Zaměřujeme se na to, aby byly peníze na energie, běžnou údržbu a zajištění chodu soudu. Zejména na obsílky účastníkům, aby se nepřestalo soudit,“ vypočítává Drápal. Nespokojenost advokátů a znalců prý chápe. Podle něj justiční resort o problému ví a řeší ho s ministerstvem financí.
Podle jeho mluvčího Filipa Běhala sice spravedlnost podala návrh na navýšení objemu peněz pro exekutory, obhájce ex offo či znalce, ale po připomínkách ho nyní přepracovává. „Ministerstvo financí bude moci komentovat až konečnou verzi materiálu po jejím schválení vládou,“ uvedl Běhal. Justiční resort na otázky HN ani přes urgence neodpověděl.
Nedostatek peněz mají ke konci roku soudy pravidelně. „Jenže zatímco loni začaly docházet peníze na mandatorní výdaje v listopadu, letos je to už nyní,“ popisuje například mluvčí Krajského soudu v Hradci Králové Kateřina Podeszwová. I podle ní ministerstva financí a spravedlnosti zřejmě nevzala v úvahu to, jak narostly náklady.
Soudy dostávají peníze začátkem roku na celých dvanáct měsíců. A i když výrazně vzrostla inflace, ceny energií i poštovného, musí hradecký soud podobně jako ostatní pracovat se stejným objemem jako loni.
Výdaje soudům narostly i v souvislosti se zvýšením odměn znalců a tlumočníků, ke kterému sáhlo ministerstvo spravedlnosti na přelomu roku po jejich dlouhodobých protestech. Znalcům se tak platby zvýšily z maximálních 450 korun na hodinu až na 1000 korun, tlumočníkům pak na 750 korun na hodinu. Jenže soudům, které je proplácejí, na ně ministerstvo nepřidalo ani korunu. „Jen Okresní soud v Hradci Králové tak na znalečném do konce července zaplatil o 492 tisíc korun více než loni,“ vypočítává Podeszwová.
A podobný nárůst byl i na poštovném – zatímco za prvních sedm měsíců loňského roku vyšlo hradecký okresní soud na 1,38 milionu korun, letos už je to o necelý čtvrtmilion více. Z 2,6 na 3,4 milionu korun pak narostly platby exekutorům. „Prostředky na mandatorní výdaje mu tak došly právě tento týden,“ konstatovala Podeszwová.
Peníze advokátům ovšem chodí nejen se zpožděním, soudy jim navíc často jejich odměnu krátí. Týká se to zejména případů, kdy zastupují oběti sexuálních trestných činů či děti. Ty mají nárok na státem hrazenou právní pomoc, ale například podle advokátky Lucie Hrdé jim soudy část takových služeb čím dál častěji neuznávají.
„Úředník od soudu mi napíše, že těch porad s klientem bylo moc. To je ale absurdní, kdo z nich bude matce znásilněného dítěte říkat, že má právo se se mnou radit jen hodinu, a ne tři,“ říká Hrdá. Upozorňuje také na to, že o potřebě porady rozhoduje klient, a nikoliv právník. „A já klientovi nemůžu říct: nebudu se s vámi scházet, protože mi to nikdo nezaplatí,“ vysvětluje Hrdá s tím, že už proto musí nové nabídky k zastupování odmítat.
Justici přitom kromě nedostatku peněz na placení objednaných služeb trápí i nízké platy vlastních úředníků. Ty jsou totiž v resortu až o čtvrtinu nižší, než je průměr ve státní správě, což vede k odlivu zaměstnanců. Podle Šuka z Nejvyššího soudu už kvůli tomu hrozí, že chod soudů bude paralyzován.
Zástupci soudů se proto letos v květnu dohodli s ministry spravedlnosti a financí Pavlem Blažkem a Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) na postupném dorovnání platů – od července měli soudní úředníci dostat přidáno v průměru 1600 korun měsíčně. Jenže zatím jim nepřišla ani koruna. „Ministerstvo financí i přes slib pana Stanjury nic neposlalo,“ konstatoval Šuk.
Ani toto jednání ale správci státní kasy nekomentovali. „Ministerstvo se standardně drží zásady, že nekomentuje materiály, které dosud nebyly schváleny vládou,“ reagoval mluvčí ministerstva financí Filip Běhal.
Úřad nicméně podle něj v návrhu rozpočtu pro příští rok i ve střednědobém výhledu na roky 2025–2026 se zvýšením objemu prostředků na platy soudních úředníků počítá. Ministerstvo spravedlnosti nechalo otázky i k tomuto tématu bez odpovědi.
Zvýšení svých odměn se přitom zatím nedočkali po sedmnácti letech ani advokáti. Ti jsou odměňováni podle advokátního tarifu z roku 2006. Blažek sice letos v lednu slíbil, že se od poloviny roku tarif zvýší o dvě třetiny, tak aby se dorovnala inflace, proti návrhu se ale postavila ministerstva financí a průmyslu a obchodu. Ani tento návrh tak zatím neprošel.