Pokud tři ze čtyř usvědčujících svědků u hlavního líčení zmírní nebo změní svou výpověď z přípravného řízení, znamená to automaticky, že se má uplatnit zásada v pochybnostech ve prospěch obviněného? A za jakých podmínek může soud odmítnout navržené důkazní návrhy, aniž by šlo o tzv. opomenuté důkazy? Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud v usnesení […]
Platba pervitinem za kradené motocykly: činí dlouhodobé užívání drog spoluobviněného automaticky nevěrohodným svědkem?
Zpochybňuje dlouhodobé užívání drog spoluobviněným automaticky spolehlivost jeho svědecké výpovědi natolik, že by ji soud bez znaleckého zkoumání kognitivních funkcí neměl vzít za základ odsuzujícího rozsudku? Touto námitkou se v usnesení ze dne 1. 7. 2026, sp. zn. 11 Tdo 540/2026, zabýval Nejvyšší soud, když podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu odmítl […]
Smí soud oproti obžalobě upřesnit popis skutku? Nejvyšší soud vyložil hranice zásady totožnosti skutku
Kdy je skutková věta natolik neurčitá, že z ní nelze přezkoumat naplnění zákonných znaků trestného činu? A porušuje soud zásadu obžalovací, pokud ve výroku o vině sám doplní konkrétní podrobnosti, které v obžalobě chyběly? Těmito procesními otázkami se v rozsáhle odůvodněném usnesení ze dne 17. 6. 2026, sp. zn. 11 Tdo 499/2026, zabýval Nejvyšší soud […]
Kdy platí zásada „v pochybnostech ve prospěch obviněného“ v případě trestného činu znásilnění? Nejvyšší soud připomněl meze in dubio pro reo v dovolacím řízení
Může se obviněný v dovolání úspěšně dovolávat zásady in dubio pro reo jen proto, že sám o skutkovém ději pochybuje? A může namítat, že soud vzal za věrohodnou výpověď poškozené a nikoli jeho vlastní verzi? Těmito otázkami se v usnesení ze dne 10. 6. 2026, sp. zn. 8 Tdo 494/2026, znovu podrobně zabýval Nejvyšší soud, […]
Nejvyšší státní zástupce uspěl s dovoláním v neprospěch obviněných v rozsáhlé drogové kauze: kdy stačí upozornění na přísnější kvalifikaci až u soudu?
Musí být obviněný na možnost přísnější právní kvalifikace vždy upozorněn už státním zástupcem před podáním obžaloby, nebo postačí, když se o změně dozví až u soudu a dostane čas na přípravu obhajoby? A od kdy se u trvajícího nebo pokračujícího trestného činu počítá tříletá lhůta pro zpětnost coby přitěžující okolnost? Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší […]
Stačí k odsouzení za prodej drogy jediný nepřímý důkaz? Nejvyšší soud řešil věrohodnost policejního svědka i právo na konfrontaci
Může soud postavit odsuzující rozsudek na výpovědi jediného svědka – navíc policisty, který viděl jen předání bankovek, nikoli samotné drogy? A může se obviněný v dovolání dovolávat porušení práva na konfrontaci se svědkem, pokud sám u hlavního líčení souhlasil s přečtením jeho dřívější výpovědi? Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne 20. […]
Proč může být nový souhrnný trest přísnější než ten původní? A co s náhradou škody, je-li spolupachatel v insolvenci?
Když soud ukládá souhrnný trest za drogový nebo majetkový delikt spáchaný v souběhu s méně závažným přečinem, může být výsledný trest citelně přísnější než trest, který byl za dřívější (mírnější) přečin uložen původně? A co se stane s nárokem poškozených na náhradu škody, pokud jeden ze spolupachatelů mezitím upadl do insolvence? Těmito otázkami se zabýval […]
Odposlech přes hranice: může být šifrovaná komunikace ze služby Sky ECC použita jako důkaz v českém trestním řízení?
Kdy může být zpráva z uzavřené šifrované komunikační platformy, kterou francouzské orgány „nabouraly“ v rámci mezinárodní justiční spolupráce, použita jako důkaz proti obviněnému v Česku? A může obviněný účinně namítat, že mu nebyl individuálně adresovaný odposlechový příkaz předložen? Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne 31. 3. 2026, sp. zn. 11 Tdo […]
Souhlas poškozeného s trestním stíháním v případě právnické osoby
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 629/2022, ze dne 19. 10. 2022: V předchozím trestním řízení nedošlo k procesnímu pochybení, pokud nebyl vyžadován souhlas s trestním stíháním podle § 163 odst. 1 tr. ř. u poškozené obchodní společnosti M. V., jejíž jedinou jednatelkou je sestra obviněné V. S. Nutnost souhlasu poškozeného s trestním stíháním […]
Účast soudce u úkonu v přípravném řízení a v řízení před soudem
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 265/2022, ze dne 6. 4. 2022: Soudce, který se zúčastnil provádění úkonů podle § 158a trestního řádu, není po podání obžaloby z úkonů dalšího řízení vyloučen ve smyslu § 30 odst. 2 věta druhá trestního řádu (srov. Šámal, P. a kol.: Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. […]