JUDr. Vladimír Janošek, advokát

Úvod: jiný nástroj, jiná otázka Na rozdíl od polygrafu, který se pokouší odpovědět na otázku „říká tato osoba pravdu o konkrétním skutku?“, sleduje falometrické vyšetření otázku zcela odlišnou: jaká je struktura sexuální motivace vyšetřované osoby? Právě proto má falometrie v českém trestním řízení zásadně jiné postavení než detektor lži – nejde o pokus prokázat, zda […]

Úvod: pokušení jednoduchého řešení Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, znásilnění nevyjímaje, patří k nejobtížněji dokazovaným deliktům vůbec. Typickou situací je tzv. „slovo proti slovu“ – k činu obvykle dochází bez svědků, bez kamerového záznamu a často i bez jednoznačných zranění, která by násilí prokazovala. Není proto divu, že se v laické i […]

Posttraumatická stresová porucha po znásilnění je těžkou újmou na zdraví jen tehdy, jde-li o vážnou poruchu zdraví omezující běžný život oběti nejméně šest týdnů (§ 122 odst. 2 písm. i) tr. zákoníku); pak hrozí pachateli 5 až 15 let. Rozhoduje znalecký posudek z psychiatrie, zavinění a adhezní nárok. Shrnutí v bodech: Kvalifikace stojí a padá […]

Rozhodnutí podat trestní oznámení pro znásilnění bývá pro oběť mimořádně náročné. Znalost průběhu řízení a vlastních práv přitom může výrazně snížit obavy a pomoci oběti se v systému lépe zorientovat. Řízení zpravidla začíná trestním oznámením podaným na policii nebo státnímu zastupitelství. Následuje prověřování, v jehož rámci jsou prováděny výslechy, zajišťovány důkazy (lékařská dokumentace, znalecké posudky […]

Znásilnění nezřídka zanechává následky, které dalece přesahují samotný okamžik útoku. Trestní zákoník na to reaguje kvalifikovanou skutkovou podstatou podle § 185 odst. 3 písm. c), podle níž se pachatel potrestá odnětím svobody na pět až patnáct let, způsobí-li činem těžkou újmu na zdraví. Za těžkou újmu na zdraví se přitom nepovažuje jen fyzické zranění vzniklé […]

Trestní zákoník věnuje ochraně dětí před sexuálním násilím mimořádnou pozornost. Dítětem se podle § 126 trestního zákoníku rozumí osoba mladší osmnácti let, a to bez ohledu na to, zda případně již nabyla plné svéprávnosti například uzavřením manželství. Posledním dnem, kdy je oběť ještě považována za dítě, je den předcházející jejím osmnáctým narozeninám. Spáchání znásilnění na […]

Znásilnění patří mezi trestné činy, u nichž zákon postihuje nejen dokonané jednání, ale i jeho přípravu. Podle § 185 odst. 5 trestního zákoníku je příprava tohoto trestného činu vždy trestná, a to proto, že již základní skutková podstata podle odstavce 1 je kvalifikována jako zvlášť závažný zločin. Trestný čin je dokonán teprve okamžikem, kdy skutečně […]

Znásilnění je úmyslný trestný čin. To znamená, že pachatel musí vědět, že překonává vážně míněný nesouhlas oběti, respektive že jedná proti její seznatelné vůli, nebo že se oběť nachází ve stavu bezbrannosti – a alespoň s tímto musí být srozuměn. Právě otázka úmyslu bývá v trestních řízeních o znásilnění klíčovým bojištěm mezi obžalobou a obhajobou. […]

Jedním z přetrvávajících mýtů je představa, že mezi manžely, partnery nebo druhem a družkou ke znásilnění dojít nemůže. Opak je pravdou a české právo to potvrzuje již desítky let – judikatura konstatovala už v padesátých letech minulého století, že se znásilnění lze dopustit i na osobě, s níž je pachatel v manželském svazku, a totéž […]

Třetí varianta znásilnění podle § 185 odst. 1 dopadá na případy, kdy pachatel zneužije stavu bezbrannosti oběti. Jde o situace, kdy oběť není z nejrůznějších důvodů schopna projevit svou vůli ohledně pohlavního styku, případně není schopna se jednání pachatele bránit – a to bez ohledu na to, zda o dění kolem sebe vůbec ví. Zákon […]