Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tz 9/2021, ze dne 11. 5. 2021: Takový postup soudu prvního stupně však popírá samotnou podstatu konstrukce trestní odpovědnosti právnických osob založenou na tzv. přičitatelnosti, tedy zvláštní subjektivní odpovědnost právnické osoby. Fakticky nalézací soud dovodil trestní odpovědnost obviněné pouze z výsledku, k němuž jednání neztotožněných pachatelů směřovalo. To je […]
Způsob provádění důkazu znaleckým posudkem vyhotoveným pro účely jiného řízení
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 388/2021, ze dne 19. 5. 2021: Nejsou-li splněny podmínky § 211 odst. 5 tr. ř. pro čtení znaleckého posudku, je nutno v hlavním líčení vyslechnout znalce, a jestliže to není možné (např. když znalec zemřel), je třeba přibrat k objasnění otázek uvedených v § 105 odst. 1 tr. […]
Ohrožování výchovy dítěte jednáním rodiče spočívající ve vzbuzování nenávistných postojů vůči druhému rodiči
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 388/2021, ze dne 19. 5. 2021: Pro naplnění této skutkové podstaty je nezbytné, aby v důsledku konkrétního jednání došlo k ohrožení rozumového, citového nebo mravního vývoje dítěte. Musí proto být zjištěny faktické okolnosti, poměry a stav dítěte tak, aby bylo zjevné, že objektivně byl vývoj dítěte ohrožen (viz […]
Použitelnost výpovědi policistů
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 369/2021, ze dne 19. 5. 2021: K námitce obviněného ohledně údajné nepoužitelnosti výpovědí policistů jako svědků Nejvyšší soud uvádí, že předmětem výslechu policistů bylo, aby popsali okolnosti, za nichž došlo ke kontaktu s obviněným a co následně vlastními smysly vnímali. Předmětný důkaz tedy koresponduje s § 89 odst. […]
Možnost obviněného se k věci vyjádřit až v odvolacím řízení
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 25/2021, ze dne 22. 4. 2021: K tomu odvolací soud v bodě 20. napadeného usnesení uvedl, že „…zamítl návrh obžalovaného o provedení důkazů jeho výslechem u odvolacího řízení, neboť obžalovaný měl možnost jak v přípravném řízení, tak u hlavního líčení se plně k žalované trestné činnosti vyjádřit, přičemž je […]
Dovolání proti výroku, proti kterému nebylo podáno odvolání
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 349/2021, ze dne 20. 4. 2021: V souvislosti se shora uvedeným je nutno zmínit, že: „Jestliže odvolání bylo podáno toliko proti výroku o trestu rozsudku soudu prvního stupně a odvolací soud podle § 254 odst. 1 tr. ř. přezkoumával zákonnost a odůvodněnost pouze tohoto oddělitelného výroku rozsudku, jakož […]
Porušení technických norem zakládající trestní odpovědnost
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 309/2021, ze dne 12. 5. 2021: K námitkám obviněného týkajícím se porušení technických norem Nejvyšší soud dodává, že nalézací soud sice nevyjádřil v rozsudku porušení jednotlivých norem (z časového hlediska) zcela přesně, není to však významné. Technické normy nejsou pramenem práva a nevztahuje se na ně tudíž zásada iura […]
Věrohodnost svědka, který nenávidí obviněného
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 265/2021, ze dne 15. 4. 2021: Pojmy msty a nenávisti nelze slučovat, přičemž sama existence nenávistného postoje poškozeného vůči jeho otci – obviněnému ještě neznamená, že by výpověď tohoto poškozeného měla být automaticky hodnocena jako nevěrohodná.
Institut spolupracujícího obviněného
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 1289/2020, ze dne 24. 3. 2021: Obecně je třeba konstatovat, že institut spolupracujícího obviněného podle § 178a tr. ř. je institutem trestního práva procesního. Mohlo by se jevit, že z pohledu tohoto závěru není uplatněná dovolací argumentace podřaditelná pod zvolený dovolací důvod a že by bylo možno uzavřít, […]
Spoluobviněným nemusí být uloženy stejné tresty
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 1289/2020, ze dne 24. 3. 2021: Princip rovnosti účastníků podle čl. 37 odst. 1 Listiny automaticky neznamená, že v případě vícero obviněných musí být všem obviněným uložen shodný druh trestu a ve shodné délce. Naopak není neobvyklé, že spoluobviněným jsou uloženy různé tresty a v rozdílné délce, neboť […]