Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 219/2021, ze dne 24. 3. 2021: Jinak řečeno, skutečnost, že pachatel obecně vzato odčerpal (v konečném důsledku) peněžní prostředky z účtu, sice obvykle zakládá stav v podobě poškození na straně banky, avšak nikoli bezvýjimečně a bez dalšího, ale je nutné posuzovat kontext daného skutkového děje, vztahy mezi zúčastněnými […]
Úmysl přímý nelze ztotožňovat s motivem
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 1367/2020, ze dne 20. 1. 2021: Úmysl přímý nelze však ztotožňovat s motivem. U trestného činu podvodu není motiv ani fakultativním znakem trestného činu, a tudíž s ohledem na právní kvalifikaci není podstatný.
Rozdíl mezi trestným činem podvodu a zpronevěry
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 1025/2020, ze dne 19. 11. 2020: Zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena a způsobí tak na cizím majetku větší škodu. Zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku spáchá ten, […]
Existence podvodného úmyslu v době uzavření zápůjčky
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 966/2020, ze dne 22. 10. 2020: K naplnění zákonných znaků subjektivní stránky trestného činu podvodu podle citovaného ustanovení se v tomto případě vyžaduje, aby bylo prokázáno, že pachatel již v době půjčky jednal v úmyslu vypůjčené věci určené podle druhu, zejména peníze, buď vůbec nevrátit, nebo nevrátit je ve […]
Podvodně vylákané finanční prostředky nemohou být předmětem započtení proti pohledávce pachatele trestného činu podvodu za poškozeným
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 1037/2020, ze dne 4. 11. 2020: Podvodně vylákané finanční prostředky nemohou být předmětem započtení proti pohledávce pachatele trestného činu podvodu za poškozeným. Podvodné vylákání finančních prostředků totiž není prostředkem uspokojování jakýchkoliv pohledávek, bez ohledu na to, zda tyto pohledávky jsou po právu či nikoliv. Výši škody coby kvalifikační […]
Zmocnění se podílu v obchodní korporaci a výše náhrady škody
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 946/2020, ze dne 24. 9. 2020: Nejvyšší soud považuje za potřebné konfrontovat tyto právní závěry obou soudů na straně jedné a námitku obviněné na straně druhé, nejprve se skutkovými závěry v rozsudku vrchního soudu vztahujícími se k objektivní stránce posuzovaného zvlášť závažného zločinu z hlediska jeho znaku „škoda […]
Uvedení rejstříkového soudu v omyl
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 946/2020, ze dne 24. 9. 2020: V usnesení ze dne 28. 4. 2005, sp. zn. 11 Tdo 229/2004, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 24/2006 Sb. rozh. tr. Nejvyšší soud vyslovil, že soud rozhodující v občanskoprávním řízení nelze pokládat za subjekt, který by mohl být uváděn v […]