Test na drogy u řidičů: jaké jsou právní důsledky a jak probíhá dokazování

„Prosím Vás, dýchněte.“ Tuhle větu zná každý řidič. Méně už se ale ví, co následuje, když policista sáhne po druhé sadě – testu na drogy. Zatímco u alkoholu je situace v Česku už léta jasná a přehledná, u ostatních návykových látek panovala dlouho značná nejistota – různé soudy v obdobných případech rozhodovaly zcela odlišně. Tuto nejistotu z velké části ukončilo, až stanovisko Nejvyššího soudu z roku 2020. Tento článek podrobně vysvětluje, jak testování probíhá, kdy jde „jen“ o přestupek a kdy už o trestný čin, jak funguje dokazování a co čeká řidiče, kterému hrozí nebo byl uložen zákaz řízení – včetně toho, jak a za jakých podmínek lze řidičské oprávnění získat zpět.

Jak testování v praxi probíhá

Krok 1: Orientační test. Při silniční kontrole má policista podle § 5 odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu právo vyzvat řidiče k orientačnímu testu na přítomnost návykových látek – nejčastěji stěrem ze slin nebo potu (tzv. Drogový ubrousek). Tento test je ale pouze indikační. Sám o sobě není důkazem ve správním ani trestním řízení – potvrzuje jen možnou přítomnost látky, nikoli její množství ani míru ovlivnění řidiče.

Krok 2: Lékařské vyšetření a odběr krve. Vyjde-li orientační test pozitivně, policista řidiče vyzve k odbornému lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu (zpravidla krve, případně moči). Teprve výsledek tohoto laboratorního rozboru – přesná koncentrace konkrétní látky v krevním séru – je tím, co určuje, zda šlo o přestupek, trestný čin, nebo zda hodnota vůbec nedosahuje trestněprávně či správně relevantní hranice.

Krok 3: Zadržení řidičského průkazu. Má-li policista důvodné podezření, že řidič je ovlivněn návykovou látkou v míře vylučující způsobilost k řízení, na místě mu zadrží řidičský průkaz podle § 118b zákona o silničním provozu, a to bez ohledu na to, zda věc bude nakonec kvalifikována jako přestupek, nebo trestný čin.

Co se stane, když test odmítnete

Zde panuje mezi řidiči nejvíc mýtů. Klíčové pravidlo zní: odmítnutí testu se posuzuje stejně přísně, jako by test vyšel pozitivně, a navíc je samo o sobě samostatným přestupkem.

  • Odmítnutí orientačního testu je přestupkem podle § 125c odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu. V praxi za něj hrozí pokuta 25 000 až 50 000 Kč, zákaz řízení na 1 až 2 roky a 7 bodů v bodovém systému – tedy sankce srovnatelná s tím, jako by řidič byl usvědčen z jízdy pod vlivem.
  • Odmítnutí navazujícího lékařského vyšetření (odběru krve) po pozitivním orientačním testu je posuzováno ještě přísněji – hrozí zákaz řízení až na 3 roky a pokuta až 75 000 Kč, neboť se má za to, že řidič odmítnutím zastírá skutečný, pravděpodobně vyšší stupeň ovlivnění.
  • Praktické riziko: I bez jakéhokoli testu lze ovlivnění řidiče prokázat jinými důkazy – svědeckými výpověďmi o způsobu jízdy, chování při kontrole, vzhledu (rozšířené zornice, nekoordinované pohyby) nebo lékařským klinickým vyšetřením. Odmítnutí testu tedy není „bezpečnou cestou ven“.

Doporučení: Pokud si je řidič jistý, že žádnou látku neužil (např. jde o falešně pozitivní orientační test, který má známou nízkou spolehlivost), je obvykle v jeho zájmu naopak trvat na provedení laboratorního rozboru krve, protože ten na rozdíl od orientačního stěru dokáže jeho tvrzení spolehlivě potvrdit.

Přestupek, nebo trestný čin? Klíčová hranice

Zákon rozlišuje mezi dvěma skutkovými podstatami, které se navzájem vylučují – buď jde o jednu, nebo o druhou:

Přestupek podle § 125c odst. 1 písm. b) nebo c) zákona o silničním provozu postihuje řízení bezprostředně po užití návykové látky nebo v době, kdy je řidič ještě pod jejím vlivem, případně řízení ve stavu vylučujícím způsobilost. Hrozí pokuta 25 000 až 50 000 Kč, zákaz řízení na 1 rok až 2 roky a 7 bodů.

Trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 trestního zákoníku je naplněn tehdy, dosáhne-li ovlivnění takové intenzity, že řidič byl ve „stavu vylučujícím způsobilost“ k bezpečnému řízení. Podle Nejvyššího soudu jde o typickou činnost vyžadující schopnost soustředění, správných a včasných vjemů a pohotových reakcí na situaci vznikající v dopravním provozu (usnesení NS sp. zn. 3 Tdo 1232/2011), a i menší oslabení těchto schopností může naplnit znak ohrožení. Základní sazba je odnětí svobody až na jeden rok, peněžitý trest nebo zákaz činnosti; při kvalifikovaných formách (např. způsobení těžké újmy na zdraví nebo smrti v důsledku dopravní nehody) se posuzuje v souběhu s dalšími ustanoveními a sazba prudce roste.

Kde přesně leží hranice u jednotlivých látek

U alkoholu je hranice dlouhodobě ustálená judikaturou na hladině 1,00 promile (g/kg) v krvi – při jejím dosažení či překročení jde vždy o trestný čin, bez ohledu na to, jak se řidič navenek choval.

U ostatních návykových látek byla tato otázka dlouho sporná – různé soudy v celé zemi rozhodovaly stejné situace naprosto odlišně, což vedlo k tomu, že řidič s totožnou koncentrací pervitinu v krvi mohl být v jednom kraji odsouzen za trestný čin a v jiném věc skončila jako přestupek. Trestní kolegium Nejvyššího soudu proto vydalo dne 21. 10. 2020 stanovisko sp. zn. Tpjn 300/2020, které stanovilo závazné hranice koncentrace v krevním séru, jejichž dosažením se řidič bez dalšího nachází ve stavu vylučujícím způsobilost:

Návyková látka Hranice (koncentrace v krevním séru)
Delta-9-tetrahydrokanabinol (THC) 10 ng/ml
Metamfetamin (pervitin) 150 ng/ml
Amfetamin 150 ng/ml
MDMA (extáze) 150 ng/ml
MDA 150 ng/ml
Kokain 75 ng/ml
Morfin 200 ng/ml

Co to v praxi znamená: Dosáhne-li koncentrace příslušné látky v krvi řidiče těchto hodnot, postačí k odsouzení za trestný čin podle § 274 trestního zákoníku znalecký posudek z oboru toxikologie – soud již nemusí nechávat vypracovat samostatný psychiatrický posudek, který byl dříve běžnou (a časově i finančně náročnou) součástí každého řízení.

Kdy je přesto potřeba psychiatrický posudek

Stanovisko Nejvyššího soudu vyjmenovává čtyři situace, kdy se orgány činné v trestním řízení bez psychiatrického posudku neobejdou ani po dosažení výše uvedených hranic:

  • přichází-li v úvahu odlišná právní kvalifikace závislá na otázce příčetnosti (např. trestný čin opilství podle § 360 trestního zákoníku),
  • je-li třeba posoudit závislost řidiče na návykových látkách v souvislosti s možným ochranným léčením,
  • byl-li zjištěn současný vliv alkoholu i jiné návykové látky a ani jedna z naměřených hodnot samostatně stav vylučující způsobilost neodůvodňuje,
  • odůvodňují-li potřebu psychiatrického zkoumání jiné okolnosti – typicky nestandardní chování řidiče, které neodpovídá naměřené (nižší) koncentraci látky.

Co když je naměřená hodnota pod touto hranicí

Zde je situace odlišná od alkoholu, kde platí prakticky nulová tolerance. U jiných návykových látek existuje ještě nižší hranice stanovená nařízením vlády č. 41/2014 Sb., při jejímž nedosažení se ovlivnění nepovažuje za natolik významné, aby zakládalo vůbec jakoukoli odpovědnost – ani přestupkovou. Mezi touto nižší hranicí a hranicí vylučující způsobilost podle stanoviska NS se pak nachází pásmo, ve kterém jde zpravidla o přestupek.

Praktický důsledek pro chronické uživatele: U THC je specifikem, že se v těle dlouhodobých uživatelů metabolizuje výrazně pomaleji než u příležitostného konzumenta – hladina detekovatelná v krvi tak může přetrvávat i řadu dní po posledním užití, aniž by šlo o aktuální ovlivnění. To bývá jedním z klíčových argumentů obhajoby v hraničních případech, být stanovisko NS samo o sobě s touto individualizací nepočítá a pracuje s obecně stanovenou hranicí.

Nejčastější problémy, se kterými se řidiči v praxi potýkají

„Nevěděl jsem, že to ve mně ještě je.“ Typická situace u marihuany – řidič ji užil o víkendu, v pondělí ráno se cítí zcela normálně, ale hladina THC v krvi ještě přesahuje zákonnou hranici. Subjektivní pocit způsobilosti přitom není z hlediska zákona relevantní – rozhodující je naměřená hodnota.

Kombinace léků a alkoholu nebo drog. Řada běžně předepisovaných léků (opioidní analgetika, benzodiazepiny) může interagovat s dalšími látkami způsobem, který výrazně zesiluje ovlivnění, aniž by si to řidič uvědomoval. Trestní odpovědnost přitom nevyžaduje úmysl být „zdrogovaný“ – stačí, že si stav vylučující způsobilost přivodil vlivem návykové látky, být na základě legálně předepsaného léku.

Prodleva mezi zastavením a odběrem krve. Čas mezi silniční kontrolou a skutečným odběrem vzorku může činit i několik hodin, během nichž se koncentrace látky v krvi mění – u některých látek klesá rychle, u jiných po počátečním vzestupu teprve kulminuje. To je jeden z technických bodů, který bývá předmětem znaleckého zkoumání a případné obhajoby.

Řidiči z povolání. Ztráta řidičského oprávnění může znamenat i ztrátu zaměstnání. To samo o sobě není polehčující okolností ve smyslu viny, ale je relevantní při úvaze soudu o výši a druhu trestu (např. zvážení peněžitého trestu namísto, nebo vedle, zákazu činnosti, či stanovení kratší doby zákazu v rámci zákonného rozpětí).

Odepření testu „ze strachu“. Jak popsáno výše, odmítnutí testu problém neřeší – naopak zpravidla vede ke stejným nebo přísnějším sankcím jako pozitivní výsledek, navíc rozšířeným o samostatný přestupek za odepření součinnosti.

Zákaz řízení: rozdíl mezi správním a trestním řízením

Ve správním (přestupkovém) řízení ukládá zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, a to v rozmezí stanoveném zákonem o silničním provozu pro konkrétní přestupek (u drogových přestupků typicky 1 až 2 roky, při odmítnutí lékařského vyšetření až 3 roky).

V trestním řízení ukládá zákaz činnosti soud jako samostatný trest podle § 73 trestního zákoníku, a to v rozmezí jeden rok až deset let. Konkrétní délka závisí na okolnostech případu – recidivě, míře ovlivnění, tom, zda došlo k dopravní nehodě a jejím následkům.

Zvláštní kategorií je také bodový systém: dosažením 12 bodů řidič pozbývá řidičské oprávnění ze zákona bez ohledu na to, jaký konkrétní trest nebo sankci mu soud či správní orgán uložil za jednotlivý přestupek – drogové přestupky se bodují nejpřísněji dostupným počtem bodů (7 bodů).

Jak získat řidičské oprávnění zpět

Zde se v praxi řidiči nejčastěji pletou v tom, co všechno je potřeba doložit a od kdy se která lhůta počítá.

Základní podmínky podle § 101 a § 102 zákona o silničním provozu

Po uplynutí uložené doby zákazu (ať už šlo o správní sankci, nebo trestní zákaz činnosti) musí žadatel prokázat:

  • Přezkoušení z odborné způsobilosti – praktickou i teoretickou zkoušku obdobnou té, kterou skládal při získávání řidičského oprávnění, provedenou zmocněným komisařem, obvykle v autoškole.
  • Zdravotní způsobilost – posudek vydaný registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb.
  • Dopravně psychologické vyšetření (tzv. psychotest) – toto vyšetření je povinné vždy, pokud zákaz řízení uložil soud (bez ohledu na jeho délku), a dále tehdy, uložil-li ho správní orgán na dobu nejméně 6 měsíců, nebo pokud řidič dosáhl 12 bodů. Vyšetření provádí psycholog s příslušnou akreditací a posuzuje psychickou způsobilost k řízení.

Kdy se navíc čeká „přidaný“ rok

Pokud od právní moci rozhodnutí (soudního rozsudku či správního rozhodnutí) uplynul více než jeden rok – a nešlo přitom o samotnou dobu uloženého zákazu, ale o dodatečnou lhůtou u počítanou od zadržení řidičského průkazu, je-li tento okamžik pozdější – musí žadatel navíc doložit aktuální posudky (odbornou způsobilost ne starší 60 dnů, zdravotní posudek ne starší 90 dnů), aby bylo zaručeno, že jeho způsobilost odráží současný stav, nikoli stav v době, kdy o oprávnění přišel.

Praktický postup krok za krokem

  1. Ověřte si přesné datum, od kdy zákaz běží – u zadržení řidičského průkazu na místě to může být jiné datum než datum právní moci rozhodnutí, což ovlivňuje, kdy přesně lze o vrácení požádat.
  2. Objednejte se na dopravně psychologické vyšetření s předstihem – kapacity akreditovaných psychologů bývají vytížené a lhůty na objednání i několik týdnů.
  3. Zajistěte zdravotní posudek u praktického lékaře.
  4. Domluvte přezkoušení z odborné způsobilosti v autoškole – zkoušející komisař musí být zmocněn obecním úřadem.
  5. Podejte žádost o vrácení řidičského oprávnění u obecního úřadu obce s rozšířenou působností příslušného podle místa bydliště, se všemi doklady přiloženými.

Výjimka pro účastníky terapeutického programu

Řidič, kterému byla v rámci sankce nebo trestu uložena povinnost absolvovat terapeutický program (typicky v souvislosti se závislostí), nemusí dokládat absolvování dopravně psychologického pohovoru – tato povinnost je nahrazena úspěšným absolvováním programu.

Praktická doporučení pro klienty

  • Nikdy nepodceňujte orientační test jako „nezávazný“. Ačkoli sám o sobě není důkazem, spouští navazující postup (lékařské vyšetření), jehož výsledek už důkazem je.
  • Zvažte pečlivě, zda test odmítnout. Odmítnutí prakticky nikdy nevede k příznivějšímu výsledku než podstoupení testu, a naopak zakládá samostatný a přísně trestaný přestupek.
  • Uchovejte veškerou dokumentaci – protokol o kontrole, čas provedení jednotlivých úkonů, výsledky orientačního testu. Časové údaje mohou být klíčové pro zpochybnění souvislosti mezi naměřenou hodnotou a stavem v době řízení.
  • Nespoléhejte na to, že „jste to zvládli“ bez ohledu na naměřenou hodnotu. Judikatura NS pracuje s objektivními hranicemi bez ohledu na subjektivní pocit řidiče nebo jeho toleranci k látce.
  • U hraničních hodnot nebo specifických okolností (kombinace látek, dlouhá prodleva do odběru, chronické užívání) trvejte na důkladném prošetření – právě zde má obhajoba reálný prostor zpochybnit, zda byl skutečně naplněn znak stavu vylučujícího způsobilost.
  • Začněte s přípravou na vrácení řidičského oprávnění s dostatečným předstihem – objednací lhůty na psychotesty a přezkoušení mohou trvání zákazu fakticky prodloužit o týdny až měsíce, pokud se s přípravou nezačne včas.

Shrnutí

Testování řidičů na drogy v Česku prošlo od roku 2020 zásadní změnou: díky stanovisku Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 300/2020 dnes existují jasně vyčíslené hranice koncentrace v krevním séru, jejichž překročení zakládá trestní odpovědnost bez nutnosti nákladného a zdlouhavého psychiatrického zkoumání. To řízení zrychluje, ale zároveň znamená, že prostor pro individuální obhajobu založenou na tvrzení „necítil jsem se ovlivněný“ je citelně užší než dříve. Klíčové pro každého řidiče je vědět, že odmítnutí testu problém neřeší, že hranice mezi přestupkem a trestným činem je dnes u hlavních látek číselně přesně daná, a že cesta zpět k řidičskému oprávnění vyžaduje splnění několika samostatných podmínek – přezkoušení, zdravotní posudek a téměř vždy i dopravně psychologické vyšetření.

Čelíte obvinění z řízení pod vlivem návykové látky, nebo řešíte podmínky vrácení řidičského oprávnění? Rádi posoudíme konkrétní okolnosti Vašeho případu – u hraničních hodnot i formálních nedostatků postupu policie totiž může být prostor pro úspěšnou obhajobu.

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek