Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 1262/2020, ze dne 17. 12. 2020:
Přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 3 tr. zákoníku se obviněný podle rozsudku soudu prvního stupně (zjednodušeně uvedeno) dopustil následovně. Obviněný byl jediným jednatelem i společníkem obchodní společnosti C. (nyní v likvidaci), IČ: XY, se sídlem XY (dále jen „C.“), která nebyla schopna splácet své závazky, čehož si byl obviněný vědom. Se záměrem zatajit účetní evidenci této obchodní společnosti před orgány finanční a daňové správy a svými věřiteli, znemožnit tak zjištění její objektivní hospodářské situace, ve snaze zbavit se odpovědnosti za její finanční závazky a současně se záměrem dalšího podnikání bez finančních závazků v nově založené obchodní společnosti T., IČ: XY, se sídlem XY (dále jen „T.“), v níž byl od počátku (10. 3. 2017) jediným jednatelem i společníkem, převedl na základě smlouvy o převodu obchodního podílu dne 3. 2. 2017 v XY celý svůj obchodní podíl v obchodní společnosti C. v nominální hodnotě 200 000 Kč za smluvní cenu 1 000 Kč na Ľ. H., nar. XY, státního příslušníka Slovenské republiky, který se téhož dne stal i jediným jednatelem, ač si obviněný byl vědom toho, že obchodní podíl (ve výši 100 % základního jmění uvedené obchodní společnosti) převedl osobě, která nebude s uvedenou společností nikdy aktivně podnikat a nebude moci řádně plnit povinnosti vyplývající z ustanovení § 195 a § 196 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů, ani nezajistí řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, archivace evidence a účetnictví vyplývající z § 7 až 9 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Následně dne 6. 3. 2017 pouze formálně prostřednictvím obchodní společnosti V., s. r. o., zaslal nabyvateli obchodního podílu a novému jednateli přípis označený jako „předávací protokol o převzetí a předání účetní agendy“ obchodní společnosti C. ze dne 6. 3. 2017, fakticky ale účetní evidenci a účetní doklady obchodní společnosti C. novému jednateli Ľ. H. nepředal a naložil s nimi blíže nezjištěným způsobem. Tímto jednáním znemožnil reálné zjištění ekonomické situace obchodní společnosti C. pro účely vymožení pohledávek nejméně 4 věřitelů obchodní společnosti C. označených ve výroku rozsudku soudu prvního stupně a ohrozil tak vymožení jejich pohledávek v souhrnné výši nejméně 719 298 Kč, ohrozil tím také řádné a včasné vyměření daně z příjmů právnických osob obchodní společnosti C., neboť v důsledku jeho jednání nepodala obchodní společnost daňové přiznání k této dani za období roku 2016.
Snad jen nad rámec uvedeného (jako obiter dictum) lze uvést, že ani dovolací soud v tomto směru neshledal obviněným vytýkaná pochybení soudů nižších stupňů. Zevrubně popsaný způsob faktického ukončení činnosti obchodní společnosti C. ze strany obviněného odpovídá zcela závěrům soudů nižších stupňů, že šlo ve skutečnosti o formální převod obchodního podílu a předání obchodní společnosti do rukou tzv. bílého koně, který dále neměl být ve společnosti aktivní (fakticky měla právnická osoba přestat vykonávat podnikání). Obviněný totiž převedl celý obchodní podíl v tzv. jednoosobní obchodní společnosti, a sice společnosti s ručením omezeným, v níž byl jediným jednatelem i společníkem, současně s tím ustanovil tohoto tzv. bílého koně jednatelem odpovědným za chod takové obchodní společnosti, ač mu ve spojitosti s podpisem smlouvy o převodu obchodního podílu a instalací do funkce jednatele nepředal prakticky žádné majetkové hodnoty obchodní společnosti, věci, s nimiž obchodní společnost do té doby podnikala, především vybavení její kanceláře a nástroje k podnikatelské činnosti obchodní společností dosud užívané, nepředal mu účetnictví (které rozhodně nedokládá ani dodatečné písemné potvrzení jeho předání), nepřevedl na něj dispoziční práva k bankovním účtům, nepředal mu pokladní hotovost, nezjednal mu přístup do datové schránky apod., naproti tomu mu za ochotu převzít funkci jednatele a současně i obchodní podíl v takové obchodní společnosti zaplatil odměnu, v tomto případě ve výši 24 000 Kč [to je mimochodem cena, která značně (více než dvojnásobně) převyšuje ceny, za něž se na volném trhu „prodávají“ tzv. ready-made společnosti, tedy za které lze nabýt 100% obchodní podíly v nově založených společnostech s ručením omezeným se základním kapitálem ve výši 200 000 Kč, které ale nejsou zatížené závazky z minulosti]. Ostatně nabyvatel obchodního podílu je typickým příkladem tzv. bílého koně, který se za úplatu nechává zapsat do orgánů obchodních společností, takto figuruje či figuroval v desítkách či spíše stovkách různých obchodních společností v různých pozicích (k pojmu „bílý kůň“ viz k rozhodnutí č. 47/2019 Sb. rozh. tr.). Všechny tyto zjištěné okolnosti daného případu skutečně dovolují učinit závěr, že obviněný záměrně do jím do té doby ovládané obchodní společnosti instaloval tzv. bílého koně, aby se v rámci společenstevních změn zatajilo účetnictví a nikdo jej nemohl pohnat k odpovědnosti za předlužení obchodní společnosti C. a za nepodání včasného insolvenčního návrhu, resp. za poškození věřitelů uvedené obchodní společnosti.
