Usnesení Nejvyššího soudu so. zn. 3 Tdo 1073/2017, ze dne 20. 9. 2017:
Trestní sazba na zločin podpory a propagace terorismu podle § 312e odst. 3 písm. a) trestního zákoníku činí tři léta až dvanáct let. Nalézací soud bral při ukládání trestu v potaz povahu a závažnost stíhaného jednání, osobu pachatele i jeho poměry, postoj ke spáchanému činu, jakož i okolnosti polehčující a přitěžující. Závažnost stíhaného činu podle soudu výrazně zvyšuje charakter Islámského státu, naopak ostatní zjištěné okolnosti zhodnotil soud jako polehčující, přičemž i v důsledku aplikace § 40 odst. 1 trestního zákoníku uložil obviněnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků a tří měsíců. Odvolací soud při úvahách o trestu vyšel ze stejných skutkových zjištění učiněných nalézacím soudem a ze stejných právních úvah. Rozhodně nelze souhlasit s obviněným, že odvolací soud při ukládání trestu věc nehodnotil podle zásad uvedených v § 39 trestního zákoníku, když z odůvodnění napadeného rozhodnutí se podává opak. Zcela jinak než soud prvního stupně však posoudil význam a hodnotu doznání obviněného, a to především v návaznosti na změnu jeho výpovědi v hlavním líčení. Obviněný změnou výpovědi (podle které nebylo jeho cílem bojovat za Islámský stát, ale nechat se zabít) oslabil svou dříve projevenou upřímnou lítost, kterou nad svým činem projevil. Podle odvolacího soudu si tak obviněný neuvědomuje nebezpečnost svého jednání, což zhoršuje i perspektivu jeho nápravy.
