Zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření (§ 191a trestního zákoníku)
(1) Kdo vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, učiní veřejně přístupným, zprostředkuje, uvede do oběhu, prodá nebo jinak jinému opatří fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné pornografické dílo, které zobrazuje nebo jinak využívá osobu, o které ví, že k takovému zobrazení nebo využití nedala souhlas, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 jinému značnou újmu,
b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny,
c) spáchá-li takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo
d) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 jinému újmu velkého rozsahu,
b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny působící ve více státech, nebo
c) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.
Důvodová zpráva k zákonu č. 270/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony:
Jak již bylo uvedeno v obecné části důvodové zprávy, návrhem dochází k zakotvení skutkové podstaty nového trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, který směřuje k postihu nekonsenzuální pornografie, zejména tzv. deepfake pornografie.
Tímto trestným činem se navrhuje kriminalizovat jednání, jehož trestnost vyžaduje i směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1385 ze dne 14. května 2024 o potírání násilí na ženách a domácího násilí, která stanovujeme minimální požadavky v této oblasti.
Nový trestný čin zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření je konstruován obdobně jako stávající skutková podstata trestného činu šíření pornografie podle § 191 tr. zák. Návrh přitom jde zcela záměrně nad rámec minimálních požadavků uvedené směrnice, která jinak pracuje s tím, že materiál, který bude upravován tak, aby vyvolával dojem, že se explicitně zobrazeného sexuálního jednání účastní určitá osoba, bude materiálem vizuálním. Tomu tak bude v drtivé většině případů i v praxi. Návrh ale respektuje dosavadní právní úpravu, jejímž stěžejním pojmem, se kterým v této oblasti pracuje, je pojem „pornografické dílo“. Tento pojem není definován, obecně se v odborné literatuře charakterizuje tím, že “zvláště intenzivním a vtíravým způsobem zasahuje a podněcuje sexuální pud, překračuje podle převládajících názorů ve společnosti uznávané hranice sexuální slušnosti, uráží neakceptovatelným způsobem cit pro sexuální slušnost, vyvolává pocit studu“. Trestní zákoník pak demonstrativně (v § 191 odst. 1) uvádí, že toto dílo může být fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné, v § 191 odst. 2 tr. zák. se pak zmiňuje i písemná forma pornografického díla. Oproti požadavkům směrnice není znakem skutkové podstaty „pravděpodobnost, že takovým jednání bude osobě způsobena vážná újma“ – upravení pornografického materiálu tak, aby navozoval dojem, že „aktérem“ je někdo, kdo se uvedeného jednání neúčastnil, a to bez souhlasu této osoby, je třeba považovat za natolik závažné, že by mělo být postižitelné per se; tuto činnost nelze tolerovat, označovat ji za bagatelní, omlouvat ji „recesí“, „žertem“, „snahou dokázat si technickou zručnost“ apod., obdobné platí i pro případy, kdy se osoba jednání účastnila, nicméně k zobrazení nedala souhlas.
Za trestnou se tedy výslovně označuje výroba, dovoz, vývoz, průvoz, nabídka, učinění veřejně přístupným, zprostředkování, uvedení do oběhu, prodej nebo jiné opatření fotografického, filmového, počítačového, elektronického nebo jiného pornografického díla, které zobrazuje nebo jinak využívá osobu, která k takovému zobrazení či využití nedala souhlas (z použité formulace „zobrazuje osobu, o které ví, že k takovému zobrazení nebo využití nedala souhlas“ plyne, že i na tento znak se vztahuje úmyslné zavinění a že tedy nejde o objektivní podmínku trestnosti).
Jednotlivé formy jednání (vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, učiní veřejně přístupným, zprostředkuje, uvede do oběhu, prodá nebo jinak jinému opatří) jsou užity již ve výše uvedeném § 191 tr. zák., a jsou již nyní běžně vykládány trestněprávní teorií i praxí13, obdobně je bude třeba vykládat i v případě nového trestného činu zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření. Shodný výklad bude i dalších shodných znaků (pojmy fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné pornografické dílo). Okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby se stanovují obdobně jako u § 191 tr. zák., přičemž se zohledňuje i míra způsobené újmy (obdobně jako dnes u poškození cizích práv podle § 181 tr. zák., jak by taková jednání dnes byla ve většině případů kvalifikována).
Trestnost (druh a rozsah trestní sazby u trestu odnětí svobody) se v základní skutkové podstatě i v kvalifikovaných skutkových podstatách stanovuje tak, aby korespondovala s obdobně společensky škodlivými jednáními, která jsou trestná jako trestný čin šíření pornografie podle § 191 tr. zák., trestný čin poškození cizích práv podle § 181 tr. zák. a trestný čin pomluvy podle § 184 tr. zák.
Samozřejmě, že pokud by nekonsenzuální pornografie sloužila jako prostředek k jiné trestné činností např. k vydírání, tak se toto jednání posoudí i jako další trestné činy uvedené v trestním zákoníku (v uvedeném příkladu jako trestný čin vydírání podle § 175 tr. zák.).
Jelikož se o tento nově navrhovaný trestný čin nedoplňuje § 7 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, bude trestní odpovědnost plně dopadat i na právnické osoby.
K deepfake: Deepfake (ve stručnosti a zjednodušeně) představuje technologickou (často za užití nástrojů umělé inteligence), realistickou úpravu videa (přeneseně též filmů či fotografií apod.), která spočívá v tom, že aktéři videa vykonávají činnosti, které nikdy reálně nevykonávali, popř. ne v kontextu daného videa14. Tak tomu je i v případě tzv. deepfake pornografie, která je nejčastěji vytvořena změnou již existujícího pornografického materiálu aplikací deepfake technologie na tváře jeho aktérů, popřípadě je vytvářen pornografický materiál zcela nový (např. prostřednictvím animace), kde je využita podoba existujících osob. Současné technologie umožňují provedení splynutí obrazu, realizaci mimických výrazů v takto „přidaném“ obličeji apod., které se jeví být bez bližšího zkoumání uvěřitelné. Toto samozřejmě bez souhlasu zobrazovaných osob a jedná se tak o zneužití jejich identity k vytvoření zdání, že se na výrobě pornografického materiálu podílely. Je třeba přihlédnout i k současné době, standardnímu využívání sociálních sítí, možnostem dobrovolného sdílení fotografií či videí ze svého života, které dává tvůrcům deepfake pornografie snadnost využití takto dostupných materiálu. Současně je však třeba jednoznačně uvést, že ani dobrovolně veřejně sdílené fotografie nebo videa nedávají nikomu žádné právo jejich zneužití k výrobě deepfake pornografie, popř. nelze v žádném případě presumovat jakýkoliv souhlas nebo lhostejnost k takovému jejich využití ze strany zobrazovaných osob.
Výše uvedené jednání, tedy výroba, distribuce, ale především zveřejnění pornografických materiálů bez souhlasu a naprosto většinově i bez jakéhokoli předchozího vědomí zobrazované osoby je činností vysoce společensky škodlivou, na kterou je třeba reagovat prostředky trestního práva (ve smyslu jeho působení jako ultima ratio). Je třeba si uvědomit dopady, které může mít především zveřejnění takového „falešného/nepravého“ pornografického materiálu primárně na takto zneužitou osobu jako takovou, ale i na její postavení v rodině, ve společnosti, v zaměstnání apod. Při technologickém pokroku, který aktuálně probíhá, nastává doba, kdy nebude možné deepfake pornografii laickým pohledem od “standardní“ pornografické produkce vůbec rozeznat a bude problematické jej rozeznat i při bližším odborném zkoumání. Toto zásadně snižuje možnost obrany (nejen právní) takto dotčené a zneužité osoby jinými prostředky.
Z hlediska trestněprávní ochrany by již nyní bylo možné uvažovat při výrobě, distribuci a zveřejnění nekonsenzuální pornografie o naplnění skutkové podstaty především trestného činu poškození cizích práv podle § 181 tr. zák. nebo trestného činu pomluvy podle § 184 tr. zák. Tyto trestné činy však na problematiku nekonsenzuální pornografie nedopadají přímo, chrání jiný objekt trestného činu, tedy jiný státem chráněný zájem. Je tak zcela na místě formulovat novou skutkovou podstatu trestného činu, která by uvedený deficit právní úpravy napravila.
Výše uvedený návrh změn trestního zákoníku nesměřuje k zákazu deepfake jako takovému. Respektuje možnosti ústavně zaručených práv na svobodu projevu, včetně např. satiry, kde může mít i deepfake své místo (samozřejmě při splnění všech ústavních či zákonných podmínek). Ale nekonsenzuální pornografie tyto limity již ze své podstaty dalece překračuje a lze si je stěží představit situaci, kdy by převážil zájem na ochranu svobody projevu (v takovém případě by soud musel přistoupit k ústavněprávně konformní aplikaci zákona). Je proto zcela legitimní proti ní zasáhnout právě prostředky nejzávažnějšími, tedy prostředky trestního práva, a to za zavedením nové skutkové podstaty trestného činu.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
