Úvod: jiný nástroj, jiná otázka
Na rozdíl od polygrafu, který se pokouší odpovědět na otázku „říká tato osoba pravdu o konkrétním skutku?“, sleduje falometrické vyšetření otázku zcela odlišnou: jaká je struktura sexuální motivace vyšetřované osoby? Právě proto má falometrie v českém trestním řízení zásadně jiné postavení než detektor lži – nejde o pokus prokázat, zda k činu došlo, ale o diagnostický nástroj používaný znalci z oboru sexuologie při posuzování osobnosti obviněného. To ovšem neznamená, že jde o metodu bez omezení nebo že může nahradit dokazování skutku samotného.
Co falometrie je a odkud pochází
Falometrie, odborně penilní pletysmografie (PPG), popřípadě falopletysmografie, měří objemové změny penisu (tumescenci a detumescenci) způsobené jeho prokrvením v reakci na sexuálně-erotické podněty – obrazové, zvukové nebo narativní. U žen existuje analogická metoda, vulvopletysmografie. Zajímavostí je, že jde o metodu vyvinutou přímo v Praze: v padesátých letech ji sestrojil sexuolog Kurt Freund, který ji zpočátku využíval k ověřování sexuální orientace mužů žádajících o osvobození od vojenské služby, a jeho výzkumy paradoxně přispěly k tomu, že Československo v roce 1961 jako jedna z prvních zemí zrušilo trestnost stejnopohlavního styku. Postupně se metoda přesunula k jinému účelu – diagnostice pedofilie a dalších sexuálních deviací (parafilií) u pachatelů sexuálně motivované trestné činnosti.
K čemu falometrie v trestním řízení skutečně slouží
Zásadní je pochopit, že falometrické vyšetření se v případech znásilnění nepoužívá k prokázání toho, zda obviněný spáchal konkrétní skutek. K tomu slouží standardní dokazování – výpověď poškozené, znalecké posudky hodnotící věrohodnost, lékařské nálezy, nepřímé důkazy. Falometrie je součástí znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a sexuologie, který si soud (případně orgány činné v přípravném řízení) vyžádá tehdy, je-li třeba objasnit duševní stav obviněného. V praxi se přitom zkoumají zejména tyto otázky:
- zda obviněný trpí duševní poruchou nebo sexuální deviací (parafilií, například pedofilií),
- zda a v jaké míře byly v době činu zachovány jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti ve smyslu § 26 a § 27 trestního zákoníku (otázka příčetnosti, resp. zmenšené příčetnosti),
- zda je namístě uložení ochranného léčení sexuologického (§ 99 trestního zákoníku) vedle trestu nebo místo něj,
- jaké je riziko opakování obdobného jednání (prognóza), což ovlivňuje úvahy o druhu a výměře trestu i o podmíněném propuštění.
Výsledek falometrického vyšetření tak může ovlivnit právní kvalifikaci viny z hlediska příčetnosti, druh uloženého opatření nebo výši trestu – nikoli však odpověď na otázku, zda se skutek stal a zda ho spáchala právě obviněná osoba. Soudní judikatura potvrzuje, že falopletysmografické vyšetření bývá užíváno jako podpůrný diagnostický prvek posudku: v jednom z publikovaných rozhodnutí soud uvedl, že diagnóza sexuální deviace (heterosexuální pedofilie) byla podpořena právě falopletysmografickým vyšetřením, při němž byly zachyceny výraznější reakce na podněty odpovídající věku poškozené než na podněty s dospělými osobami.
Právní rámec a nutnost součinnosti
Falometrické vyšetření se v trestním řízení provádí v rámci znaleckého zkoumání osoby obviněného upraveného v trestním řádu (zejména § 105 a násl.). Jde tedy o odborný úkon prováděný kvalifikovaným znalcem. Pokud PPG vyšetření provádí jiná osoba než řádně ustanovený znalec, jde o vadu, kterou je třeba napravit. Praxe tedy klade důraz na to, aby falometrii prováděl a interpretoval výhradně soudní znalec z příslušného oboru.
Stejně jako u polygrafu platí i zde zásada dobrovolnosti a nutné (alespoň pasivní) spolupráce vyšetřovaného. Bez ní je metoda podle odborné literatury prakticky bezcenná – pokud vyšetřovaný odmítá spolupráci nebo reakce vědomě potlačuje, výsledek nelze diagnosticky využít. To se v praxi skutečně děje: v jednom z rozsudků krajského soudu znalecký posudek výslovně konstatoval, že se obžalovaný falometrickému vyšetření sice podrobil, ale výsledek nebyl diagnosticky přínosný a nebylo z něj možné nic uzavřít. Falometrie tedy může, ale nemusí k závěrům posudku vůbec přispět.
Etické a právní hranice metody
Falometrie je do jisté míry kontroverzní metodou i mimo oblast trestního práva. Nejznámějším příkladem je kritika ze strany Agentury Evropské unie pro základní práva, která vytkla České republice praxi, kdy bylo falometrické vyšetření využíváno k ověřování tvrzené homosexuální orientace žadatelů o mezinárodní ochranu, a označila takový postup za rozporný se zákazem ponižujícího zacházení. Český Nejvyšší správní soud na tuto kritiku reagoval požadavkem, aby k vyšetření bylo přistupováno až po výslovném souhlasu dotčené osoby. Tato zkušenost je poučná i pro trestní řízení: potvrzuje, že jakékoliv nucení k podstoupení falometrického vyšetření by bylo právně i eticky neudržitelné, a proto zůstává i zde založeno na souhlasu vyšetřované osoby.
Odborná literatura zároveň připomíná limity samotné diagnostické síly metody. Falometrie vyžaduje minimální míru kooperace, je citlivá na možnost vědomé modulace reakcí ze strany vyšetřovaného a její interpretace vyžaduje zkušeného znalce – sama o sobě, izolovaně od anamnestického rozhovoru a dalších vyšetřovacích nástrojů, nemá průkaznou hodnotu. Proto se v praxi nikdy nepoužívá samostatně, ale jako jedna ze složek komplexního sexuologicko-psychiatrického posudku.
Rozdíl oproti polygrafu
Srovnání s polygrafem, který jsme probrali dříve, dobře ukazuje, proč má falometrie v trestním řízení jiné – a v jistém smyslu pevnější – postavení. Polygraf se snaží (neúspěšně) odpovědět na otázku pravdivosti konkrétního tvrzení o skutku, a proto je jako důkazní prostředek judikaturou Nejvyššího soudu vyloučen úplně. Falometrie naproti tomu neaspiruje na zodpovězení otázky viny na konkrétním skutku – je to diagnostický nástroj v rukou znalce, jehož závěry (spolu s dalšími vyšetřovacími metodami) tvoří součást znaleckého posudku, který je řádným důkazním prostředkem podle trestního řádu. Soud tedy nehodnotí přímo „výsledek falometru“, ale znalecký posudek jako celek, v němž je falometrie jedním z podkladů, které znalec odborně interpretuje a za jehož závěry nese odbornou odpovědnost.
Shrnutí
Falometrické vyšetření nemá v trestním řízení o znásilnění za úkol prokázat, zda k činu došlo – k tomu slouží běžné dokazovací prostředky. Jeho role spočívá v diagnostice sexuální motivační struktury obviněného v rámci znaleckého posudku z oboru sexuologie a psychiatrie, a to zejména pro účely posouzení příčetnosti, uložení ochranného léčení a odhadu rizika recidivy. Jde o metodu založenou na dobrovolné součinnosti vyšetřovaného, prováděnou výhradně kvalifikovaným soudním znalcem, s omezenou vypovídací hodnotou tam, kde spolupráce chybí nebo je jen formální. Na rozdíl od polygrafu tedy falometrie coby součást znaleckého posudku před soudem obstát může – nikoli však jako samostatný důkaz o vině, nýbrž jako odborný podklad pro posouzení osobnosti pachatele a navazujících opatření.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
