Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 999/2020, ze dne 14. 10. 2020:
Skutková věta odsuzujícího rozsudku: „v Lysé nad Labem, okres Nymburk, dne 31.05.2018 kolem 07:45 hodin na místní komunikaci v ulici XY před budovou čp. XY, při vystupování z osobního motorového vozidla tov. zn. Opel Mokka X J-A, RZ: XY, registrovaného na společnost UniCredit Fleet Management s.r.o., IČO: 625 828 36, zaparkovaného při pravém okraji vozovky ve směru k nádraží ČD, otevřel levé přední dveře u vozidla v době, kdy uvedené vozidlo objížděla cyklistka J. V., nar. XY, které tím vytvořil náhlou a nepředvídatelnou překážku, na kterou již nemohla reagovat a v důsledku toho cyklistka narazila pravým řídítkem jízdního kola do hrany levých předních dveří vozidla a došlo k pádu cyklistky na zem a při dopravní nehodě poškozená cyklistka J. V. utrpěla hematom a otok měkkých tkání v oblasti levého zápěstí, oděrku kožního krytu na levém lokti s hematomem a otokem, nitrokloubní zlomeninu dolního konce vřetenní kosti vlevo s posunem úlomků, hematom v horní části levého bérce, více úlomkovou zlomeninu horní části holenní kosti vlevo včetně nitrokloubní části s posunem úlomků a zlomeninu hlavičky lýtkové kosti vlevo, s následným omezením v obvyklém způsobu života po dobu nejméně osmi týdnů bolestivostí, nutností dodržovat klidový režim a omezením hybnosti vyřazením zátěžových a hybných funkcí levé dolní končetiny a vyřazení základních pohybových a zátěžových funkcí levé ruky.“
Trest: obviněný byl odsouzen podle § 147 odst. 1, § 67 odst. 2 písm. b) a § 68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku k peněžitému trestu ve výměře 20.000 (dvacet tisíc) Kč, což představuje 200 denních sazeb po 100 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku byl pro případ pokud by nebyl peněžitý trest ve stanovené lhůtě vykonán, uložen náhradní trest odnětí svobody v trávní 1 (jednoho) měsíce.
Podstata mimořádného opravného prostředku dovolání: Ve smyslu ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle § 265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by katalog dovolacích důvodů. Už samo chápání dovolání jako mimořádného opravného prostředku ospravedlňuje restriktivní pojetí dovolacích důvodů Nejvyšším soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03). Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§ 265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozsudku z vlastní iniciativy. Právně fundovanou argumentaci má přitom zajistit povinné zastoupení odsouzeného obhájcem – advokátem (§ 265d odst. 2 tr. ř.).
Nejvyšší soud se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo provedeno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov. rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 760/02, IV. ÚS 449/03).
Tvrzení, že nebylo postupováno v souladu se zásadou in dubio pro reo nelze považovat za relevantní výhradu, neboť tato námitka směřuje do oblasti skutkových zjištění a proti způsobu hodnocení provedených důkazů. Uvedené pravidlo vyplývá ze zásady presumpce neviny zakotvené v § 2 odst. 2 tr. ř. a má vztah pouze ke zjištění skutkového stavu na základě provedeného dokazování, a to bez důvodných pochybností. Týká se tudíž otázek pouze skutkových a není způsobilé naplnit obviněným uplatněný dovolací důvod.
