Hraniční případ mimořádného snížení trestu odnětí svobody

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 902/2020, ze dne 25. 11. 2020:

Aniž to bylo explicitně vyjádřeno, odvolací soud se při svých úvahách o uložení trestu podle § 58 odst. 1 tr. zákoníku fakticky argumentačně pohyboval výlučně v oblasti osoby a osobnosti obviněného, tedy odůvodnil své rozhodnutí o trestu „poměry pachatele“. Nepochybně se jedná o poměrně podrobné a pečlivé odůvodnění (viz bod 28. rozsudku odvolacího soudu), které představuje široký výčet polehčujících okolností. Jak ovšem vyplývá ze shrnuté dosavadní judikatury i z rekapitulace nejvyššího státního zástupce, ani souhrn jakýchkoli polehčujících okolností (při absenci okolností přitěžujících) nemůže odůvodnit zcela „mimořádné“ snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici zákonné trestní sazby, nýbrž by se muselo jednat o takové okolnosti, které se běžně nevyskytují a výrazně snižují závažnost trestného činu. Nejvyšší státní zástupce správně glosoval, že tato konkrétní věc nevykazuje natolik intenzivní specifika, jaká vedla Nejvyšší soud k odmítnutí jeho dovolání na stejném argumentačním základě v nejaktuálnějších věcech vedených pod sp. zn. 5 Tdo 1356/2018 a 5 Tdo 1118/2019. V těchto věcech šlo např. o obviněného starobního důchodce ve věku 63 let, vážně psychicky i fyzicky nemocného, plnícího vyživovací povinnost vůči dvěma studujícím dcerám a pečujícího o matku ve vysokém věku, jemuž bylo možno přičíst ve prospěch z hlediska spáchání činu snadnou manipulovatelnost, zmenšenou příčetnost, zavinění ve formě nepřímého úmyslu a relativně nižší škodu, kterou v nezanedbatelné míře uhradil, popř. bylo možno konstatovat delší časový odstup od spáchání činu cca 10 roků bez zavinění obviněného a uložení citelného peněžitého trestu vedle trestu odnětí svobody podmíněně odloženého. Je pak zjevné, že takové parametry zejména poměrů obviněného D. K. jako pachatele nejsou příliš souměřitelné a jeví se prozatím spíše jako souhrn běžných polehčujících okolností. Lze připomenout, že např. dřívější bezúhonný způsob života nemůže být okolností, která by sama o sobě umožňovala aplikaci § 58 odst. 1 tr. zákoníku, neboť bezúhonný způsob života se od občanů očekává, je běžným standardem, nikoliv něčím neobvyklým (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 1. 2018, sp. zn. 3 Tdo 1550/2017) a tato skutečnost může najít výraz při ukládání trestu v rámci stanovené trestní sazby. Pouhý věk obviněného a jeho dosavadní bezúhonnost tak nemohou být pokládány za okolnosti opravňující k použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku za situace, kdy existuje řada přitěžujících okolností.

Na druhou stranu i Nejvyšší soud připouští relevanci argumentů shrnutých odvolacím soudem svědčících ve prospěch osoby obviněného. Krom absence jakýchkoli negativních poznatků k jeho osobě z místa bydliště i z Rejstříku trestů jde zejména o lítost, jejíž upřímnost nelze ničím zpochybnit, doznání učiněné byť nikoli dokonalou formou, avšak adekvátní nepochybnému silnému ovlivnění alkoholem v době činu a na to navazující vzpomínce, podle znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, sice nebyla nijak narušena příčetnost obviněného, znal i účinky alkoholu na svůj organismus, nicméně neměl doposud zkušenost, že by se pod vlivem alkoholu choval agresivně. Obviněný řádně pracuje, delší dobu (v současné době necelé 3 roky) v rámci stanoveného dohledu spolupracuje s Probační a mediační službou, aniž by bylo známo nedostatků v jeho přístupu. Institut dohledu pak lze vnímat i jako relevantní zpřísňující opatření spjaté s podmíněně odloženým trestem odnětí svobody k zabezpečení řádného absolvování zkušební doby (včetně splnění přiměřených povinností stanovených podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku), přičemž tuto kombinaci podmíněně odloženého trestu odnětí svobody a vysloveného dohledu je třeba posuzovat proti alternativě trestu odnětí svobody v základní sazbě, tedy nepodmíněného. Nikoli zanedbatelným aktem je též částečná úhrada škody, popř. nemajetkové újmy, ve výši 87.500 Kč každému ze dvou poškozených.

Komparace všech aspektů projednávaného případu vede Nejvyšší soud k závěru, že v široké škále judikatorně řešených případů je tato trestní věc určitým hraničním případem pro aplikaci § 58 odst. 1 tr. zákoníku. Toto víceméně problematické specifikum by mělo být odstraněno doplněním dokazování k osobě obviněného, zejména aktualizací zpráv k jeho pověsti a trestní zachovalosti a zpracováním znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychologie, které by se měly stát pomyslným „jazýčkem na vahách“ při úvaze o zákonných podmínkách aplikace § 58 odst. 1 tr. zákoníku. Ve věci nebyl (poněkud netypicky) zpracován uvedený znalecký posudek, ač se jedná o poměrně závažnou násilnou trestnou činnost. Dosavadní dokazování (zejména výpověď obviněného a výpovědi svědků, včetně poškozených) nepřineslo odpověď na motivaci jednání obviněného, není podrobně známa struktura jeho osobnosti, vztah k požívání alkoholu a event. možnost opakování obdobné trestné činnosti pod jeho vlivem i jinak apod., přičemž jde o otázky důležité mj. i při posuzování poměrů pachatele ve smyslu ustanovení § 58 odst. 1 tr. zákoníku. Za výše popsané důkazní situace a vymezení poznatků svědčících pro a proti rozhodnutí o trestu mimořádně sníženém pod dolní hranici sazby trestu odnětí svobody je napadené rozhodnutí přinejmenším předčasné. Doposud prokázané skutečnosti nejsou způsobilé k přesvědčivému závěru, že na straně obviněného jsou poměry natolik neobvyklé, vybočující z běžně se vyskytujících případů (když z důvodů uvedených výše nadále nelze zvažovat vliv „okolností případu“ na možnost aplikace § 58 odst. 1 tr. zákoníku), že trest odnětí svobody při samé spodní hranici zákonné trestní sazby, která v daném případě činí 5 let, by byl nepřiměřeně přísným a že tyto skutečnosti nejsou pouhým souhrnem okolností polehčujících podle § 41 tr. zákoníku, které by mohly mít vliv toliko na ukládání trestu při spodní hranici trestní sazby. Zároveň je však nutno doplnit, že zmíněné doplnění dokazování je postupem vyvolaným vysoce specifickou povahou tohoto individuálně pojímaného případu a nemůže být vnímáno jako pravidelný postup při úvahách o adekvátní výši ukládané trestněprávní sankce.

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek