Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 1072/2020, ze dne 18. 11. 2020:
Je však třeba současně připomenout, že předmětnou problematikou se Nejvyšší soud zabýval v nedávném stanovisku trestního kolegia ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. Tpjn 300/2020, ve kterém mj. uvedl, že řidič se nachází ve stavu vylučujícím způsobilost ve smyslu § 274 odst. 1 tr. zákoníku, pokud řídí motorové vozidlo po užití jiné návykové látky než alkoholu, jejíž koncentrace v krevním séru dosáhne v případě návykové látky 9-THC hodnoty nejméně 10 ng/ml a že „závěr o vině takového řidiče přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky lze proto učinit již na podkladě zjištění o výši koncentrace příslušné návykové látky obsaženého ve znaleckém posudku nebo odborném vyjádření z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie. V tomto případě není třeba opatřit znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, ke zjištění stupně ovlivnění řidiče návykovou látkou“. Rovněž byly v tomto stanovisku uvedené případy, kdy bude pro účely trestního řízení nezbytné ke zpracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, přistoupit.
