Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1064/2020, ze dne 25. 11. 2020:
Podle § 37 odst. 2 tr. ř. totiž platí, že obviněný si může místo obhájce, který mu byl ustanoven nebo osobou k tomu oprávněnou zvolen, zvolit obhájce jiného. Oznámí-li změnu obhájce tak, aby obhájce mohl být o úkonu vyrozuměn v zákonem stanovené lhůtě, orgán činný v trestním řízení ode dne doručení takového oznámení vyrozumívá nově zvoleného obhájce. V opačném případě je obhájce předtím ustanovený nebo zvolený, pokud není z obhajování vyloučen, povinen obhajobu vykonávat do doby, než ji osobně převezme později zvolený obhájce.
V posuzovaném případě je zjevné, že pokud obviněný prostřednictvím své nově zvolené obhájkyně JUDr. B. K., Ph.D. oznámil danou změnu obhájce pouhý den před konáním veřejného zasedání, neoznámil ji natolik včas, aby tato obhájkyně mohla být o veřejném zasedání vyrozuměna v zákonem stanovené (alespoň pětidenní) lhůtě (§ 233 odst. 2 tr. ř.). Současně je však zřejmé (z jejího oznámení o převzetí právního zastoupení a žádosti o odročení veřejného zasedání) i to, že tato obhájkyně o konání veřejného zasedání v předmětný den věděla. Avizováno jí bylo též to, že nebude vyhověno její žádosti o odročení veřejného zasedání. Veřejnému zasedání pak byla přítomna, stejně jako obhájce Mgr. V. K. v substituci za ustanovenou obhájkyni JUDr. M. G., LL.M., která za této situace (když současně nebyla z obhajování vyloučena) byla povinna vykonávat obhajobu (až do doby, než ji osobně převezme později zvolený obhájce). Obviněný tudíž nejenže obhájce měl, ale obhajobu vykonávaly obhájkyně dvě (resp. obhájkyně a obhájce v substituci za ustanovenou obhájkyni). Jak na to správně poukázala státní zástupkyně ve svém vyjádření dokonce i v případě, pokud by o nařízeném hlavním líčení nebo veřejném zasedání byli vyrozuměni obviněný a jeho dosavadní obhájce a nově zvolený obhájce by se k tomuto úkonu nedostavil, pak pouze nepřítomnost nově zvoleného obhájce by nebyla na překážku provedení veřejného zasedání (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. 5 Tdo 305/2014).