Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1041/2020, ze dne 25. 11. 2020:
Ze způsobu, jak je tato skutková podstata v zákoně vyjádřena, plyne, že jde o tzv. předčasně dokonaný delikt, neboť k jeho znaku náleží úmysl způsobit určitou poruchu, i když taková porucha nenastala, jako je tomu např. u trestného činu loupeže (srov. SOLNAŘ. V., Základy trestní odpovědnosti. Academia, Praha, 1972, str. 264). Z konstrukce této skutkové podstaty je zřejmé, že jde o trestný čin, kdy je příprava a pokus určitého jednání natolik škodlivým pro společnost, že jsou tyto formy povýšeny na dokonaný trestný čin. Trestný čin je totiž dokonán nikoliv realizací schůzky, ale i v případě, že z jakýchkoliv důvodů ke schůzce nedojde. Možnost trestního postihu vyvolává samotný fakt, že pachatel učiní návrh na setkání s dítětem mladším patnácti let, a toto setkání je motivováno některým z vyjmenovaných důvodů, který by mohl narušit mravní a tělesný vývoj dítěte mladšího patnácti let. K narušení tohoto mravního a tělesného vývoje nemusí dojít, postačí, mohla-li by taková situace hypoteticky nastat (srov. MITLÖHNER, Miroslav. Nedovolený kontakt s dítětem. Článek. Rodinné listy. Praha: Wolters Kluwer. 2016, č. 4., s. 19. Dostupné v právním informačním systému ASPI ke dni 25. 11. 2020).31. Použitelný je již samotný návrh na setkání, který pachatel učinil dítěti mladšímu patnácti let za účelem dopustit se na něm některého ze sexuálně motivovaných trestných činů, jejichž výčet je demonstrativní. Návrh může být učiněn jakýmkoliv způsobem, mezi který se zařadí i informační nebo komunikační technologie, ale není vyloučeno jej učinit např. i písemně či osobně. Podstatné je, aby se jednalo o návrh, tzn., že pachatel dítěti mladšímu než patnáct let nabídne takové jednání, které naplňuje skutkovou podstatu některého z vyjmenovaných či jiných sexuálních deliktů, a to v úmyslu takový trestný čin spáchat. Z hlediska povahy uvedeného činu jako předčasně dokonaného, není podstatné, že dojde ke spáchání činu nebo případně i k setkání, protože uvedený čin je dokonán již tím, že je úmyslně učiněna nabídka (jedná se o úmyslný trestný čin viz § 13 odst. 2 tr. zákoníku) v úmyslu spáchat sexuálně motivovaný trestný čin.32. Pro úplnost je vhodné zmínit, že dítětem mladším než patnáct let, je osoba jen do dne předcházejícího jejím patnáctým narozeninám. Ochrana je tudíž přiznávána jen do dne, než má narozeniny, protože již v den svých narozenin není dítětem „mladším patnácti let“ (ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník II. (§ 140 – 421). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 1862).
V posuzované trestní věci obviněný brojil proti tomu, že by se za zjištěných skutečností o uvažovaný přečin mohlo jednat, protože bez přímého kontaktu s osobou, s níž komunikoval, a jíž neznal, nemohlo dojít k naplnění znaků přečinu podle § 193b tr. zákoníku, protože šlo jen o virtuální komunikaci, tedy zdánlivou a v realitě neexistující. K tomu je třeba uvést, že návrh obviněného byl učiněn prostřednictvím internetové sítě, tedy způsobem, zcela reálně sloužícím mimo jiné k navazování kontaktů na základě nekonečně širokého výběru objektů konkrétního zájmu. Právě internet představuje příležitost a zároveň prostředek páchání sexuální trestné činnosti, pod kterou spadá i grooming, jímž označujeme specifické jednání spočívající v psychické manipulaci ze strany predátora (groomera), který má v oběti vyvolat falešnou důvěru a přimět ji k osobní schůzce. Výsledkem zde může být pohlavní zneužití oběti nebo jiný sexuálně zaměřený trestný čin [srov. Kopecký, K., Krejčí, V., Rizika virtuální komunikace (příručka pro učitele a rodiče). Olomouc: NET University, 2010 s. 14]. Rozhodné zde je, že předmětný návrh pachatel činí s cílem uvedený trestný čin spáchat. Není však důležité, zda k realizaci jeho cíle dojde či nikoliv.34. Z hlediska objektivní stránky je nutné posuzovat, jaká je povaha navrhovaného jednání, tzn., zda se v takovém návrhu objevují znaky buď některého z vyjmenovaných trestných činů v § 193b tr. zákoníku, tj. pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1, výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192, zneužití dítěte k výrobě pornografie podle § 193, anebo svádění k pohlavnímu styku podle § 202 odst. 2 tr. zákoníku, nebo jiného sexuálně motivovaného trestného činu, na který je jen obecně odkazováno. S ohledem na to, že se musí posuzovat, zda jde o jednání vykazující znaky některého z těchto trestných činů, je třeba, aby znaky konkrétní skutkové podstaty byly uvedeny ve skutkových zjištěních, v nichž musí být rovněž doloženo konkrétními skutečnostmi, že se (tzv. druhý) úmysl obviněného vztahoval právě k některému z těchto trestných činů sexuální povahy. Konkrétní znaky sexuálního trestného činu by měly být uvedeny i v tzv. právní větě, zejména v případě, alternativních znaků (např. u § 192 tr. zákoníku, podle něhož „kdo přechovává fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné pornografické dílo) by měla být uvedena alternativa, k níž úmysl obviněného v konkrétním případě vedl. V právní větě odkaz pouze na paragrafové označení není vadou, bude-li v odůvodnění vyloženo, k čemu se tento úmysl, a to jak přímý nebo nepřímý (§ 15 tr. zákoníku), u konkrétní skutkové podstaty vztahoval. Podle konkrétního návrhu a způsobu, jak byl slovně vymezen, se posuzuje, k jakému trestnému činu pachatel směřoval.
Soudy v přezkoumávané věci ve skutkových zjištění uvedly rozhodné skutečnosti vztahující se k naplnění skutkové podstaty trestného činu podle § 187 tr. zákoníku, a byť v právní větě zmínily jen odkaz na tento paragraf, vypořádaly se s jednotlivými jeho znaky z hlediska úmysl obviněného v odůvodnění rozhodnutí.
Nebylo možné přisvědčit výhradám obviněného o nenaplnění znaků skutkové podstaty přečinu podle § 193b tr. zákoníku, neboť čin mu kladený za vinu spočíval v tom, že „prostřednictvím sociální sítě Facebook, aplikace Messenger… nezletilé AAAAA, nar. XY, …v době od 4. 12. 2017 do 05. 12. 2017,… ačkoliv mu již na počátku jejich komunikace uvedla, že jí je teprve bude dvanáct let, … zasílal zprávy, v nichž jí navrhoval osobní setkání a rovněž to, aby s ním vyzkoušela líbání, „mazlení“, aby jej pohlavně ukájela, tzv. „honěním“ penisu a seděla mu na klíně, že ji naučí dráždit se prsty v jejím pohlavním orgánu tzv. “prstit,“ a hladit se… a s poškozenou se dne 5. 12. 2017 ….osobně setkal“. Tato skutková zjištění jsou dostatečným podkladem pro naplnění objektivní stránky uvedeného přečinu, protože popsaný skutek obsahuje jednání, k jehož postihu uvedený přečin v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 slouží. Jednalo se o snahu vedoucí k navázání nedovolených kontaktů s dítětem v sexuální oblasti prostřednictvím informačních technologií. Neopodstatněnou je i námitka, že návrhy činěné prostřednictvím sociální sítě Facebook nebyly reálné. Taková argumentace neodpovídá povaze sociální sítě Facebook, jíž obviněný ke komunikaci s poškozenou použil, ani okolnostem, za kterých se čin udál. Internet obecně je medium umožňující anonymitu osob spolu komunikujících, což umožňuje navazování kontaktů od sebe vzdálených osob a vytváří to prostor pro sjednávání setkání tak, jako se to stalo v tomto případě. Jde tedy o reálný prostředek, jímž bylo možné nejen navázat kontakt s obětí, ale i současně vytvořit možnost nabídnout osobní setkání. Jednalo se o skutečné chování za využití nástroje způsobilého k realizaci záměru směřujícího k navázání kontaktu a případného setkání s poškozenou za účelem pohlavního ukájení. Nešlo tedy o žádné virtuální (tzn. zdánlivé, domnělé, simulované, neskutečné) konání, protože vše se odvíjelo jak ze skutečných pohnutek, tak i se skutečnou osobou v konkrétním časovém horizontu.
Pro naplnění znaků přečinu podle § 193b tr. zákoníku má význam povaha návrhů a slovního popisování sexuálního chování, jež obviněný poškozené prezentoval a nabízel ke vzájemnému nebo samostatnému provozování. Rozhodná je povaha zvolených slovních formulací a sdělovaných skutečností, neboť podle nich se posuzuje záměr pachatele a intenzita sexuálních praktik, ke kterým jeho čin směřoval.
V posuzované trestní věci obviněný v návrhu na setkání s poškozenou uváděl, aby s ním vyzkoušela mazlení, navrhoval jí, aby jej pohlavně ukájela masturbací, a uváděl, že ji naučí dráždit se prsty či hladit se v rámci jejího vlastního ukájení. Tyto praktiky odpovídají znakům zločinu pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 tr. zákoníku, které spočívají buď ve vykonání soulože s dítětem mladším patnácti let, nebo v jiném způsobu jeho pohlavního zneužití. Vzhledem k tomu, že se za soulož považuje spojení pohlavních orgánů muže a ženy, tj. vniknutí mužského pohlavního údu do pochvy ženy, nelze tuto alternativu v nabídkách obviněného spatřovat, protože v uvedeném smyslu obviněný poškozené soulož nenavrhoval. Vybízel ji však k chování, které odpovídá znaku jiného způsobu pohlavního zneužití, za které se považuje pohlavní zneužití v jiné formě než souloží, a to v podobě takových zásahů do pohlavní sféry osoby mladší patnácti let, které jsou v širším pojetí považovány za pohlavní styk, jímž je jakýkoli způsob ukájení pohlavního pudu (srov. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník II. (§ 140 – 421). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 1836). Všechny obviněným uváděné a nabízené činnosti měly za cíl ukojit pohlavní pud, k čemuž mělo sloužit tělo poškozené, na němž by obviněný sám uvedené aktivity vyvíjel, nebo by sledoval, jak si je na svém těle činí sama poškozená. Z těchto důvodů je zřejmé, že obviněný měl úmysl v této alternativě na poškozené spáchat zločin pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 tr. zákoníku.39. Z okolností výše rozvedených Nejvyšší soud shledal, že uvedené jednání obviněného po objektivní stránce odpovídá přečinu navazování nedovolených kontaktů s dítětem podle § 193b tr. zákoníku.