Okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby a nouzový stav

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 1330/2020, ze dne 20. 1. 2021:

Senát č. 6 rozhodující v nyní posuzované věci má za to, že není důvod se odklonit od výše prezentovaného závěru, který vyznívá tak, že při právním posuzování trestného činu spáchaného pachatelem v období, v němž byl vyhlášen z důvodu výskytu koronaviru na celém území státu (tedy i v místě, kde se pachatel svého činu dopustil) nouzový stav, a to právě ve snaze (i za cenu omezením vyjmenovaných práv) zabránit jeho šíření mezi obyvatelstvem, je na místě uvažovat o aplikaci kvalifikované skutkové podstaty trestného činu, jejímž znakem je spáchání činu za jiné události ohrožující život nebo zdraví lidí. Výskyt této choroby a nebezpečí z ní plynoucí, o němž netřeba diskutovat (viz její označení pro její geografický rozsah a projevy za pandemii, údaje o počtu osob v ohrožení života a osob zemřelých, atd.), umožňuje důvodně dovodit, že v době vyhlášeného nouzového stavu byla na území státu situace, kterou z hlediska závažných negativních zdravotních projevů koronaviru bylo možno ztotožnit s tím, co lze rozumět jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. V případě, že v tomto období pachatel spáchá trestný čin krádeže, přichází v úvahu aplikace kvalifikované skutkové podstaty tohoto trestného činu, v níž je tento zákonný znak obsažen, tj. posouzení skutku též podle odst. 4 písm. b) § 205 tr. zákoníku.

Na straně druhé není přesvědčen o tom, že důvodnost aplikace uvedené kvalifikované skutkové podstaty, tj. nutnosti aplikace kvalifikačního znaku spáchání činu za jiné události ohrožující život nebo zdraví lidí, nastává již při zjištění pouze těch (dvou) skutečností zmíněných v odkazovaném usnesení, tzn. při samotném zjištění a) okolností objektivně odpovídajících takovému stavu (výskyt Covidu – 19 na území, v němž byl trestný čin spáchán, v rozsahu vyvolávajícím toto ohrožení) v době spáchání trestného činu a b) zákonu vyžadovaného zavinění pachatele k tomuto zákonnému znaku. Přijetí tohoto závěru by znamenalo, že k užití kvalifikované skutkové podstaty by bylo třeba přistoupit při jakémkoli spáchání skutku vykazujícího znaky trestného činu krádeže, aniž by stran jeho provedení měl vyhlášený nouzový stav (resp. situace jím regulovaná) jakýkoli vliv na jednání jeho pachatele (tj. např. i při odcizení věci spolubydlícímu apod.). Ve svém důsledku by takto pojímaná argumentace, která užití kvalifikované skutkové podstaty spojuje výlučně s negativními důsledky spáchaného činu s činností státu, resp. fungování jeho orgánů či složek, znamenala, že v období vyhlášeného nouzového stavu (příp. i mimo jeho rámec, pokud by vyhodnocením zdravotní situace na území státu dospěl orgán činný v trestním řízení, že tato stále odpovídá zákonnému znaku jiné události vážně ohrožující život a zdraví lidí) by nebylo možno spáchat přečin krádeže, nýbrž pouze zločin [v důsledku nutnosti aplikace zákonného znaku vymezeného v odstavci 4 pod písmenem b) § 205 tr. zákoníku]. Stejně by pak bylo třeba přistupovat i při posouzení dalších trestných činů, znakem jejichž kvalifikovaných skutkových podstat je znak jiné události vážně ohrožující život a zdraví lidí.

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek