Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 1324/2020, ze dne 17. 12. 2020:
V důsledku odůvodněného závěru o existenci přímého úmyslu obviněného ke spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, je pak namístě označit za nedůvodnou též námitku obviněného o možném posouzení jeho jednání jakožto některého ze subsidiárních trestných činů uvedených v § 284 či 285 tr. zákoníku, které se uplatní, jen když nejsou naplněny zákonné znaky ustanovení primárního, tj. ustanovení § 283 tr. zákoníku (k tomu srov. přiměřeně rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 19/2004 Sb. rozh. tr.). Taktéž s touto námitkou se přitom řádně vypořádal již nalézací soud, a to v bodě 21. odůvodnění svého rozsudku.
