Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 945/2020, ze dne 28. 1. 2021:
Již Nejvyšší soud ČSR ve svém rozsudku ze dne 18. 7. 1985, sp. zn. 11 To 51/85, uveřejněném pod č. 45/1986 Sb. rozh. tr., stran vymezení znaku organizované skupiny uvedl, že touto je třeba rozumět sdružení nejméně tří osob trestně odpovědných, jejichž vzájemná součinnost na realizování trestné činnosti vykazuje takovou míru plánovitosti jejího průběhu a tomu odpovídající rozdělení a koordinaci úloh jednotlivých účastníků, že tyto okolnosti zvyšují pravděpodobnost úspěšného provedení trestného činu, a tím i jeho škodlivosti pro společnost. Ve svém usnesení ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. 7 Tdo 1411/2004, pak Nejvyšší soud připomenul (a to přímo ve vazbě na kvalifikační znak „ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech“), že daný znak je naplněn i tehdy, jestliže členové organizované skupiny plnili úkoly vedoucí k dokonání daného trestného činu na území více států toliko v jednom jediném případě trestné činnosti; trvalejší charakter se tedy nevyžaduje (srov. obdobně ŠČERBA, F., KALVODOVÁ, V. In: ŠCERBA, F. a kol. Trestní zákoník. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 640).
V odvolacím soudem vzpomínaném usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2018, sp. zn. 11 Tdo 155/2018, Nejvyšší soud dále připomenul, že pro naplnění znaku organizované skupiny je třeba spolupráce nejméně tří osob, avšak není nutné, aby všechny zúčastněné osoby byly ztotožněny (srov. zde citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2017, sp. zn. 11 Tdo 267/2017) nebo aby se všechny osoby účastnily hlavní trestné činnosti nebo ji alespoň znaly, když postačuje dílčí jednání i méně závažného charakteru, jež ale v rámci plánovitosti a koordinovanosti organizované skupiny zajišťuje dosažení cíle (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2017, sp. zn. 7 Tdo 678/2017). Současně není ani pro účast na organizované skupině třeba, aby obviněný znal veškeré osoby podílející se na její činnosti nebo jejich úkoly, ale postačuje, že se svým jednáním do takovéto koordinované činnosti začlení a je obeznámen s jejím účelem (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2016, sp. zn. 11 Tdo 1010/2016), nemusí být přímo členem skupiny, je-li na její činnost navázán (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2014, sp. zn. 3 Tdo 613/2014). Za dostačující lze považovat i účast na činnosti organizované skupiny, která nemusí naplnit všechny znaky spolupachatelství (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2015, sp. zn. 6 Tdo 193/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2013, sp. zn. 6 Tdo 526/2013). Není ani podstatné, zda pachatel je přímo členem takové organizované skupiny, ale postačuje, že je na tuto jakkoliv navázán (osobním stykem, prostřednictvím komunikačních prostředků – telefon, e-mail, apod.) [usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2016, sp. zn. 11 Tdo 930/2016]. K vytvoření skupiny přitom může dojít až v průběhu páchání trestné činnosti (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2017, sp. zn. 11 Tdo 1603/2016). Pro naplnění zákonného znaku spáchání činu ve spojení s organizovanou skupinou „působící ve více státech“ je pak dostačující, jestliže organizovaná skupina operuje na území nejméně dvou států, přičemž jedním z nich může být i Česká republika (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2004, sp. zn. 5 Tdo 794/2004, uveřejněné pod č. 34/2005 Sb. rozh. tr., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 8. 2015, sp. zn. 11 Tdo 504/2015, či ze dne 28. 7. 2016, sp. zn. 11 Tdo 930/2016). Nevyžaduje se přitom, aby čin spáchaný ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech byl trestně postižitelný podle právních řádů všech dotčených států, v nichž organizovaná skupina působila. Postačí, pokud byla ve vztahu k takto spáchanému trestnému činu založena působnost trestních zákonů České republiky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2016, sp. zn. 11 Tdo 268/2016, uveřejněné pod č. 52/2017 Sb. rozh. tr.). Organizovaná skupina konečně nemusí podléhat „velení jednoho muže“, když dostačující je koordinovaná a plánovitá spolupráce zúčastněných osob (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2016, sp. zn. 11 Tdo 930/2016).
