Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 1264/2020, ze dne 20. 1. 2021:
Kořistěním z prostituce provozované jiným se rozumějí jakékoli způsoby získávání majetkového prospěchu z prostituce provozované jiným za podmínky, že lze dovodit, že pachatel využívá vědomě svého vztahu k osobě provozující prostituci (může jít o jejího tzv. pasáka, ochránce, řidiče, který ji za úplatu vozí za zákazníky, či o osobu, která jí poskytuje ubytování za účelem prostituce nebo jí takové ubytování zprostředkovává, ale může jít i o tzv. vydržovanou osobu apod.).
Současně nelze ve vztahu k obviněné opomenout to, co akcentoval již soud prvního stupně, tedy, že zákonný znak trestného činu kuplířství podle § 189 odst. 1 alinea 2 tr. zákoníku spočívá v tom, že se u pachatele kořistícího z prostituce provozované jiným, nevyžaduje, aby tento výslovně požadoval nebo vynucoval hmotný prospěch z prostituce jiného, postačí opakované přijímání úplaty za to, že umožňuje provozování prostituce (srov. R 11/1978), a rovněž se nevyžaduje, aby pachatel dosáhl určité hranice majetkového prospěchu (zisku) viz (TR NS 62/2010-T 1254).
