Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 5/2021, ze dne 27. 1. 2021:
Pochybnosti o způsobilosti náležitě se hájit ve smyslu § 36 odst. 2 tr. řádu mohou vzniknout např. u obviněných, u nichž jejich duševní stav vyvolává v tomto směru určité nejasnosti (např. trpí některou duševní nemocí), dále u obviněných hluchých, hluchoněmých, němých, slepých, s vadami řeči nebo těžce nemocných (např. u osob s organickým onemocněním mozku, silným kornatěním apod.), u obviněných, kteří jsou po utrpěném úrazu v kómatu nebo v jiném obdobném stavu hospitalizováni v nemocnici, anebo u obviněných, kteří neumí číst nebo psát, apod. Takovým důvodem může být i právní nebo skutková složitost projednávané trestní věci, okolnost, že obviněný nemá obhájce, ač spoluobviněný, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy prvního obviněného, má dva specializované obhájce atd. Vzhledem k tomu, že skutečnosti zakládající důvod nutné obhajoby podle posledně zmíněného ustanovení nejsou konkretizovány přímo zákonem, jako je tomu u jiných důvodů nutné obhajoby, ale posouzení existence tohoto důvodu je svěřeno soudu a v přípravném řízení státnímu zástupci, je třeba, aby se jejich úvaha v tomto směru odvíjela od individuálních okolností ovlivňujících způsobilost obviněného v konkrétním případě se náležitě hájit. Závěr o existenci důvodu nutné obhajoby podle § 36 odst. 2 tr. řádu se musí opírat o konkrétní zjištění takových tělesných nebo duševních vad obviněného, které s ohledem na jejich charakter a rozsah mu neumožňují náležitě se hájit, resp. důvodně vzbuzují pochybnosti o tom, zda obviněný je způsobilý sám se hájit (viz rozhodnutí pod č. 28/2012 Sb. rozh. tr.).
