Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 139/2021, ze dne 31. 3. 2021:
Podle § 211 odst. 6 trestního řádu lze se souhlasem státního zástupce a obžalovaného v hlavním líčení číst i úřední záznamy o vysvětlení osob a o provedení dalších úkonů (§ 158 odst. 3 a 6 trestního řádu). Státní zástupce i obžalovaný jako nejdůležitější proti sobě stojící procesní strany tedy musí souhlasit s tím, aby byl místo výslechu svědka přečten úřední záznam o vysvětlení osoby z přípravného řízení. Je věcí uvedených procesních stran, zda takový souhlas udělí, ovšem jednou udělený souhlas již nelze později odvolat (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2019, sp. zn. 7 Tdo 1377/2019). Za splnění uvedených předpokladů se tedy přečte úřední záznam k důkazu, takže poté z něj soud může činit skutkové závěry v těch otázkách, jichž se týká obsah podaného vysvětlení nebo dalšího úkonu provedeného před zahájením trestního řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2016, sp. zn. 4 Tdo 579/2016, uveřejněné pod č. 13/2017 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Souhlas obviněného (obžalovaného) s přečtením úředního záznamu však neznamená souhlas s jeho obsahem a se skutečnostmi v něm uvedenými, takže obviněný se k němu může po přečtení vyjádřit a případně zpochybňovat tvrzení v něm obsažená a navrhovat k tomu důkazy. Neexistuje žádný důvod, aby takovým důkazem nebyl samotný výslech osoby, která vysvětlení podala (viz např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 11. 2013, sp. zn. 1 Tmo 21/2013, uveřejněné pod č. 3/2017 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2019, sp. zn. 7 Tdo 1377/2019). Trestní řád z pochopitelných důvodů nijak nebrání ani opakovanému vyslýchání svědků.
