Rozsudek Nejvyššího soudu České socialistické republiky ze dne 14. 4. 1977, sp. zn. 11 Tz 17/77:
K naplnění zákonného znaku kuplířství podle § 204 tr. zák. neni třeba, aby kuplíř výslovně požadoval nebo vynucoval hmotný prospěch; postačí opakované přijetí úplaty za to, že takto umožnil provozovat prostituci. O takové případy šlo, neboť nejen obviněnému jako nočnímu vrátnému, ale i prostitujícím ženám bylo zřejmé, že bez umožnění ubytování v hotelu, by měly provozování prostituce ztíženo. To pak byl důvod, proč ženy nebo jejich partneři odměnu obviněnému poskytovali, a proč obviněný přijímal částky, které se někdy rovnaly až dvojnásobku ceny za ubytování.
