Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 676/2020, ze dne 15. 9. 2020:
Rovněž Nejvyšší soud ze zvukového záznamu z hlavního líčení ze dne 18. 1. 2017 zjistil, že na počátku hlavního líčení předseda senátu procesní strany upozornil na změnu ve složení senátu, poté se souhlasem státního zástupce a obviněného (obviněných) signalizoval postup ve smyslu ustanovení § 219 odst. 3 věty druhé tr. ř. a zopakoval dosavadní výsledky provedeného dokazování, přičemž vůči tomuto postupu nebyly vzneseny žádné námitky. I podle Nejvyššího soudu postupem soudu prvního stupně v hlavním líčení při změně ve složení senátu věcně nedošlo k porušení citovaného ustanovení, neboť jen tu skutečnost, že v písemném vyhotovení protokolu o hlavním líčení ze dne 18. 1. 2017 soud nepoznamenal upozornění na tento postup, lze pokládat za toliko formální pochybení, jež nepředstavuje dovolatelem tvrzený zásah do jeho práva na spravedlivý proces. V této souvislosti lze též připomenout rozhodnutí uveřejněné pod č. 58/2005–III Sb. rozh. tr., podle něhož „Rozhodujícím podkladem pro závěr o tom, co bylo v hlavním líčení kýmkoli řečeno, je zvukový záznam pořízený v hlavním líčení podle § 55b odst. 1 tr. ř. Z písemně vyhotoveného protokolu o hlavním líčení (§ 55b odst. 2 tr. ř.) soud při svém rozhodování vychází za předpokladu, že se nevyskytne žádná pochybnost o jeho správnosti ve smyslu obsahového souladu se zvukovým záznamem“.
