Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 1008/2020, ze dne 14. 10. 2020:
Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. slouží k nápravě vad v případě, kdy v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. Je tedy jednak naplněn, pokud určitý výrok nebyl vůbec učiněn, tedy určitý výrok v napadeném rozhodnutí není obsažen, přestože jej soud měl podle zákona nebo podle návrhu některé ze stran pojmout do výrokové části rozhodnutí. Druhou alternativou je, že určitý výrok sice byl v napadeném rozhodnutí učiněn, ale není úplný. Neúplným je takový výrok napadeného rozhodnutí, který neobsahuje některou podstatnou náležitost stanovenou zákonem, např. je-li v případě výroku o vině uvedena právní kvalifikace skutku jenom zákonným pojmenováním trestného činu včetně příslušného zákonného ustanovení, ale není citována tzv. právní věta vyjadřující zákonné znaky trestného činu (srov. Šámal, P. a kol. Trestní řád II. § 157 až 314s. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3173 a 3174).
S odkazem na tento dovolací důvod obviněný namítl absenci poučení o možnosti podat opravný prostředek v napadeném usnesení soudu druhého stupně. K tomu Nevyšší soud konstatuje, že v daném rozsahu je nutné předloženou argumentaci akceptovat, neboť písemné vyhotovení usnesení Vrchního soudu v Praze poučení o možnosti podat opravný prostředek, tj. dovolání, skutečně neobsahuje, ač takové poučení je v souladu s § 134 odst. 1 písm. e) tr. ř. jeho obligatorní náležitostí. V písemném vyhotovení rozhodnutí tedy vrchní soud pochybil, byť při jeho ústním vyhlášení zákonem požadované poučení obviněnému dáno bylo.
Současně je ovšem nutné doplnit, že poučení o opravném prostředku ve smyslu již zmíněného § 134 odst. 1 písm. e) tr. ř. nepředstavuje součást výrokové části rozhodnutí (usnesení). Jeho absence tedy uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., ale ani žádný jiný dovolací důvod ve smyslu § 265b tr. ř., naplnit nemůže (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2020, sp. zn. 8 Tdo 744/2020).
Nejvyšší soud si je současně plně vědom judikatorních závěrů Ústavního soudu, v nichž bylo v některých případech konstatováno, že z důvodu absence poučení o možnosti podat dovolání je třeba zrušit rozhodnutí soudu druhého stupně, jelikož vadným poučením soud znemožnil stěžovateli realizaci jeho procesního práva podat mimořádný opravný prostředek, čímž bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (srov. např. obviněným zmiňovaný nález ze dne 8. 1. 2020, sp. zn. II. ÚS 1244/19). V uvedeném nálezu se však o srovnatelnou situaci s nyní posuzovanou situací obviněného nejedná, neboť jím bylo reagováno na stav, v němž stěžovatel v důsledku nepoučení o možnosti podat dovolání tento opravný prostředek neuplatnil. Obviněný J. P. však jednak byl v daném smyslu poučen při vyhlášení usnesení (byť samozřejmě tato skutečnost nijak povinnost vrchního soudu zahrnout poučení i do písemného vyhotovení rozhodnutí nevylučovala), a následně také dovolání prostřednictvím své obhájkyně podal, a to v zákonné lhůtě, na místě k tomu určeném, přičemž, jak již bylo konstatováno výše, dovolání z obsahového hlediska splňuje všechny zákonné požadavky a bylo podáno ze zákonných důvodů uvedených v § 265b tr. ř., přičemž tyto důvody byly odůvodněny konkrétními námitkami. Chybějícím poučením soudu druhého stupně tak v konečném důsledku nebyla obviněnému znemožněna realizace jeho práva podat mimořádný opravný prostředek, ale toto své právo v plném rozsahu uplatnil. Do jeho ústavně garantovaných práv proto nebylo tímto pochybením nijak zasaženo. Navrhovaná kasace usnesení Vrchního soudu v Praze by v daném ohledu vedla sice k doplnění písemného vyhotovení usnesení tak, aby bylo zcela v souladu se zákonem, ovšem následně k zopakování, resp. podání téhož opravného prostředku, jak již učinil obviněný nyní.
Předmětná argumentace obviněného, byť vytýkající skutečně existující vadu, tedy není podřaditelná pod uplatněný, resp. pod jiný dovolací důvod, a současně není namístě dovodit ani jiný (ústavněprávní) podklad pro zrušení napadeného rozhodnutí.
