Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tvo 17/2020, ze dne 21. 10. 2020:
Z ustanovení § 41 odst. 1, 2 tr. ř. vyplývá, že obhájce je povinen hájit zájmy obviněného, poskytovat mu potřebnou právní pomoc a že je mimo jiné oprávněn za obviněného podávat opravné prostředky. V některých případech tak může za obviněného sice činit i proti jeho vůli (např. je-li obviněný omezen ve svéprávnosti), ale ani tehdy opravný prostředek nepodává vlastním jménem. Obhájce tedy není osobou se samostatným právem k podání opravného prostředku, ale vždy tak činí v zastoupení obviněného (k tomu viz rozhodnutí pod č. 28/2003 a č. 54/2007 –II Sb. rozh. tr.).
