Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 1220/2020, ze dne 25. 11. 2020:
Ohledně skutkové podstaty podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku nalézací soud uvedl, že „[J]e pak zřejmé, že byl za obdobný čin, za který je nutno považovat též loupež podle § 173 tr. zákoníku, v posledních třech letech potrestán, pokud vykonal trest odnětí svobody naposledy dne 14. 2. 2017.“, kdy odkazoval na trest uložený obviněnému za zločin loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku rozsudkem Městského soudu v Brně, č. j. 90 T 97/2010, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně, č. j. 3 To 351/2012. V rámci trestání speciální recidivy skrze odsouzení pro trestný čin podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, je přitom možno soudu prvního stupně přitakat, že pojmem „takový čin“ v citovaném ustanovení je míněno právě i předchozí odsouzení či potrestání pro trestný čin loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku (srov. rozhodnutí publikované ve sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek – R 22/1997).
