Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 992/2020, ze dne 25. 11. 2020:
Podle ustanovení § 117 tr. zákoníku je čin spáchán veřejně pokud jestliže je spáchán a) obsahem tiskoviny nebo rozšiřovaného spisu, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo b) před nejméně třemi osobami současně přítomnými.
K naplnění znaku před více než třemi osobami současně přítomnými se vyžaduje, aby k spáchání trestného činu došlo před více než třemi osobami odlišnými od pachatele, které jsou navíc způsobilé projev postřehnout a porozumět mu. Nestačila by tedy přítomnost takových osob, které nejsou schopny projev postřehnout a pochopit jeho smysl, např. zcela malých dětí, na něž nemůže projev působit. Z tohoto hlediska může být zcela rozdílné posouzení znaku veřejně např. u výtržnosti, oproti verbálnímu trestnému činu (srov. Šámal, P. a kol. S. Trestní zákoník Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 1298–1302). Naplnění zákonného znaku veřejně ve smyslu § 117 písm. b) tr. zákoníku, spočívajícího v současné přítomnosti nejméně tří osob, vyžaduje ve vztahu k trestnému činu výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, aby všechny tyto osoby měly způsobilost a předpoklady vnímat výtržnické jednání pachatele (TR NS 12/2005-T 759). Pod pojmem vnímat nelze zúžit pouze na schopnost věci vidět, ale je nutné ji vykládat tak, že je pod tímto pojmem chápána možnost poznat danou událost, a to nejen výtržnost vidět, ale například ji slyšet.
