Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 1136/2020, ze dne 9. 12. 2020:
Pokud obviněný dále namítl, že při nařízení hlavního líčení nebyla dodržena alespoň pětidenní lhůta k přípravě jeho obhájce (jelikož mu nebyl doručen návrh na potrestání ani vyrozumění o konání hlavního líčení), dovolací soud zdůrazňuje, že dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. d) trestního řádu není naplněn ani tehdy, jestliže nebyla dodržena lhůta k přípravě k hlavnímu líčení nebo veřejnému zasedání, neboť ani poskytnutí kratší než stanovené lhůty samo o sobě nemá vliv na přítomnost obviněného u hlavního líčení nebo veřejného zasedání, ledaže nedodržení této lhůty zabránilo obviněnému v tom, aby se mohl osobně zúčastnit u veřejného zasedání, např. vzhledem k nemožnosti odložit jinou činnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2002, sp. zn. 5 Tdo 1058/2002, či ze dne 29. 7. 2020, sp. zn. 5 Tdo 992/2019). Tím spíše nemůže být naplněn v případě, že se nedodržení lhůty k přípravě týká obhájce obviněného. Argumentace obviněného odpovídá spíše neuplatněnému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) trestního řádu s tím, že byl v řízení předcházejícím dán dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. c) trestního řádu, podle něhož obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona měl mít. Ani tento dovolací důvod nebyl naplněn. Státní zástupkyně v této souvislosti přiléhavě poukázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2009, sp. zn. 4 Tz 41/2009, podle kterého účinky úkonu obviněného, jímž si zvolil obhájce, nastávají vůči příslušnému orgánu činnému v trestním řízení, u kterého se právě vede trestní řízení, okamžikem, kdy mu obviněný nebo jím zvolený obhájce předložil plnou moc udělenou k výkonu obhajoby v trestním řízení; přitom nezáleží na okolnosti, kdy byla mezi obviněným a jeho obhájcem uzavřena smlouva o poskytování právních služeb, ani kdy orgán činný v trestním řízení založil písemné vyhotovení plné moci do trestního spisu.
V posuzované věci byl trestní spis spolu s návrhem na potrestání okresnímu soudu doručen dne 28. 5. 2018. V době, kdy samosoudce nařídil hlavní líčení, neměl informaci o tom, že obviněný udělil plnou moc obhájci. Obhájce předložil plnou moc okresnímu soudu v souvislosti s nahlížením do trestního spisu dne 7. 6. 2018. Účinky zvolení obhájce nastaly vůči okresnímu soud teprve tímto dnem. Nic na tom nemění fakt, že plnou moc ze dne 26. 5. 2018 zaslal obhájce nejprve na státní zastupitelství, jelikož k tomu došlo až po odeslání trestního spisu s návrhem na potrestání okresnímu soudu a obhájce byl v tomto smyslu státním zástupcem obratem vyrozuměn. V souvislosti s nahlížením do spisu dne 7. 6. 2018 byl obhájci předložen trestní spis obsahující jak návrh na potrestání obviněného, tak informaci o nařízení hlavního líčení na 20. 6. 2018. Obhájce poté v tomto smyslu komunikoval s obviněným a žádal soud o odročení hlavního líčení z důvodu pobytu obviněného v zahraničí, resp. z důvodu plánované dovolené obhájce. Hlavního líčení dne 20. 6. 2018 se obhájce od počátku do konce účastnil. Pokud okresní soud bezprostředně po předložení plné moci k obhajobě dne 7. 6. 2018 nepostupoval ve vztahu k obhájci ve smyslu § 196 trestního řádu a § 198 trestního řádu, jedná se o pochybení, které je na místě vytknout. V materiálním smyslu však nelze mít za to, že by došlo k zásahu do práva obviněného na obhajobu, neboť toto právo obviněného bylo prostřednictvím zvoleného obhájce zcela reálně naplněno nejen v rámci termínu hlavního líčení dne 20. 6. 2018, ale i v dalším průběhu předmětného trestního řízení.
