Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 15/2021, ze dne 27. 1. 2021:
V rovině obecné se na tomto místě sluší připomenout, že zákonodárce v trestním řádu explicitně nestanovil, do jakých podrobností je odvolatel povinen jít v rámci specifikace namítaných vad. I méně detailní odvolání je tedy třeba vnímat jako podání odpovídající podmínkám podle § 59 odst. 4 tr. ř. a § 249 odst. 1 tr. ř., jestliže je z něj i přes jeho stručnost patrné, který rozsudek a v jakém rozsahu je napadán a jaké konkrétní vady (procesní, skutkové, hmotněprávní aj.) jsou jemu nebo řízení, které mu předcházelo, vytýkány. Takové vymezení rozsahu přezkumné činnosti zpravidla lze považovat za dostačující (v judikatuře srov. usnesení ze dne 23. 4. 2002 sp. zn. 5 Tdo 835/2002, publ. v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazek 20/2003, pod č. T 484).
