Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 1362/2020, ze dne 20. 1. 2021:
Ani naznačené úvahy obviněného tedy nemají na již vyslovené závěry žádný dopad, stejně jako poukaz na novelu trestního zákoníku, provedenou zákonem č. 333/2020 Sb., která s účinností od 1. 10. 2020 mimo jiné změnila výši škod, rozhodných pro aplikaci kvalifikovaných skutkových podstat (viz § 138 odst. 1 tr. zákoníku). K tomu Nejvyšší soud především konstatuje, že v dovolacím řízení je zákonnost a odůvodněnost napadeného rozhodnutí i řízení mu předcházejícího posuzována podle skutkového i právního stavu platného v době, kdy bylo rozhodnutí učiněno, popřípadě kdy bylo konáno řízení, jež mu předcházelo, tedy ex tunc (srov. Šámal, P. a kol. Trestní řád II. § 157 až 314s. Komentář. 7. vydání. Praha, C. H. Beck, 2013, str. 3249). Navíc s ohledem na skutečnou výši škody, vzniklou jednáním obviněného, by v daném případě kvalifikace zůstala shodná i po účinnosti zmíněné novely.
