Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1246/2020, ze dne 17. 2. 2021:
Z důvodů výše uvedených v činu obviněnému kladeném za vinu nebyly shledány žalované trestné činy a takový závěr bylo možné učinit na základě podané obžaloby, samosoudce rozhodl podle § 188 odst. 1 písm. b) tr. ř. a po předběžném projednání obžaloby postoupil věc jinému orgánu, neboť shledal naplněnými okolnosti uvedené v § 171 odst. 1 tr. ř., tzn., že jde o skutek, který by mohl být jiným příslušným orgánem posouzen jako přestupek nebo kárné provinění. V posuzované věci je takový postup možný, protože věc byla dostatečně objasněna z hlediska, že stíhaný skutek není pro nízkou společenskou škodlivost trestným činem, ale mohl by být jiným příslušným orgánem posouzen jako kárné provinění. Soudu v takovém případě nepřísluší zjišťovat další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí o přestupku (srov. rozhodnutí č. 34/1993 Sb. rozh. tr.). Soud též respektoval, že se postoupení věci jinému orgánu týká vždy skutku, nikoli jeho možného právního posouzení, a proto z výroku usnesení, jímž se věc jinému orgánu jako možný přestupek nebo kázeňské provinění postupuje, je zřejmé, o jaký skutek se jedná a v čem spočívá (srov. přiměřeně rozhodnutí č. 19/2017 a č. 31/2019-II. Sb. rozh. tr.).
