Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 176/2021, ze dne 31. 3. 2021:
Judikatura (srov. R 11/1964) obecně upřesňuje pojem „porušení důležité povinnosti“ tak, že jde o porušení jen takové povinnosti, jež má za dané situace zpravidla za následek nebezpečí pro lidský život nebo zdraví, kde tedy jejím porušením může snadno dojít k takovému následku. Ve vztahu k nyní posuzovanému specifickému případu jsou relevantní především rozhodnutí (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2016, sp. zn. 8 Tdo 632/2016, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 8. 2013, sp. zn. 7 Tdo 814/2013) vztahující se k řízení dopravního prostředku veřejné dopravy a týkající se situace, kdy byl vystupující cestující zachycen dveřmi dopravního prostředku. Rozdíl oproti nyní posuzovanému případu je v tom, že v uvedených rozhodnutích byli poškození po sevření dveřmi vlečeni různě dlouhou vzdálenost s rozdílnými následky na zdraví, protože řidiči (strojvedoucí) z rozličných důvodů nezjistili sevření a uvedli dopravní prostředky do chodu. Ve zmíněné judikatuře zaujal Nejvyšší soud stanovisko, že v takových případech je naplněn znak kvalifikované skutkové podstaty porušení důležité povinnosti, přičemž podstatou nesprávného jednání bylo, že se dotyční pachatelé dostatečně nepřesvědčili o tom, že dveřní prostor dopravního prostředku je opuštěn vystupujícími cestujícími, mohou zavřít dveře a zahájit jízdu a i přesto, že došlo k zachycení osoby, dále pokračovali v jízdě, než po nějaké době zastavili dopravní prostředek.
V těchto případech Nejvyšší soud konstatoval porušení důležité povinnosti podle § 147 odst. 2 trestního zákoníku. Nicméně ne každé porušení povinností řidiče dopravního prostředku hromadné dopravy zakládá porušení důležité povinnosti ve smyslu tohoto ustanovení. Judikatura týkající se obecně dopravní problematiky v mnohých případech dospěla k opačnému závěru např. v situaci, kdy řidič nepoužil zvukového výstražného znamení, ač bylo nutné k odvrácení hrozícího nebezpečí (R 45/1988), nebo v případě, kdy řidič sice překročil maximální dovolenou rychlost, avšak nikoli výrazně. Z rozličnosti uvedené judikatury vyplývá, že vždy je nutné přihlížet ke konkrétním okolnostem případu, neboť porušení téže povinnosti např. řidičem dopravního prostředku hromadné dopravy může mít rozdílný dopad v závislosti na konkrétní dopravní situaci. Mezi porušením povinnosti a způsobeným následkem musí být příčinná souvislost (R 31/1966). Výrok odsuzujícího rozsudku by měl obsahovat výčet všech povinností porušených pachatelem (R 67/1958, R 43/2002).
V nyní posuzovaném případě je shledáno porušení důležité povinnosti vyplývající ze zaměstnání obviněného. Obviněný jako řidič autobusu městské hromadné dopravy nevěnoval patřičnou pozornost vystupujícím lidem, v důsledku toho přehlédl vystupujícího poškozeného v prostoru dveří, které zavřel. Dolní končetina poškozeného byla jimi sevřena, po jejich otevření došlo ke ztrátě stability poškozeného, jeho pádu a těžkému zranění. Nedovření dveří je signalizováno řidiči, je tím zabráněno v rozjetí se vozu.
