Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 296/2021, ze dne 22. 4. 2021:
Obviněný rovněž namítl, že pachatele trestného činu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku neznal, a tedy nemohl být seznámen s jeho trestným záměrem. Nejvyšší soud ve shodě se státním zástupcem konstatuje, že k postavení obviněného jako pomocníka ve smyslu § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku se nevyžaduje, aby pachatel, jemuž je pomoc poskytována, si byl této pomoci vědom, tj. zásada úmyslného spojení jednání účastníka a pachatele se v této souvislosti neuplatňuje. Pomoc k trestnému činu (na rozdíl od spolupachatelství) netvoří součást úmyslného společného jednání bezprostředně směřujícího k uskutečnění činu.
Tato situace nastala u obviněného V. H., když obviněný musel být minimálně srozuměn (z titulu svého vzdělání, průpravy soudního znalce, všeobecného povědomí) s tím, že jím vyhotovené znalecké posudky mohou být předloženy – a to jak zadavatelem posudku, tak vlastníkem nemovitostí či jejich právních nástupců, příp. i třetím subjektem – např. v daňovém řízení, v řízení před soudem nebo při sjednávání úvěru, příp. také v průběhu sjednávání soukromoprávních závazků, byl tak srozuměn s tím, že jich bude užito při sjednávání úvěrů /a lhostejno u jakého družstva, záložny, banky/ a to včetně výše škody, jež může být trestným činem spáchaným hlavním pachatelem /úvěrovým dlužníkem/ způsobena, neboť obviněný věděl, jaké sumy coby hodnotu posuzovaných nemovitostí do hrubě zkreslených znaleckých posudků zapsal – jednal tedy jako pomocník v úmyslu nepřímém.
Nejvyšší soud se ztotožnil se státním zástupcem, že obviněný V. H. vyloučení (byť nedbalostního) zavinění založil na chybném právním názoru, a sice že v případě trestného činu úvěrového podvodu je vznik škody závislý na tom, zda a jak (hlavní) pachatel trestného činu přistoupí ke splácení vyplaceného úvěru. V rozhodovací praxi soudů se však ustálil právní názor, že škoda způsobená trestným činem úvěrového podvodu, kterého se pachatel dopustil tím, že uvedl nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo tyto údaje zamlčel při sjednávání úvěrové smlouvy, odpovídá výši celého vyplaceného obnosu z úvěru. O uvedenou částku totiž v okamžiku dokonání činu došlo ke zmenšení majetku úvěrujícího. Do celkové výše škody, kterou pachatel způsobil trestným činem úvěrového podvodu, je nutné zahrnout všechny poskytnuté úvěrové finanční prostředky (s výjimkou prostředků zajištěných), včetně těch, které pachatel splatil až po dokonání citovaného trestného činu (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2015 sp. zn. 7 Tdo 1341/2015). Proto lze obviněnému přičíst minimálně nedbalostní zavinění [a to ve vědomé nedbalosti podle § 16 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku] ohledně vzniku škody v uvažovaném rozsahu, neboť pokud byl srozuměn s možností využití nepravdivého znaleckého posudku při sjednávání úvěru, musel s přihlédnutím k mnohonásobnému nadhodnocení ceny v posudcích posuzovaných nemovitostí vědět i to, že výše úvěru (a tím i škody, byť po odečtení skutečné hodnoty případně k zajištění využitých nemovitostí) může překročit výši škody velkého rozsahu, tzn. 5 mil. Kč.
