Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 430/2021, ze dne 19. 5. 2021:
Zcela nepřípadným je závěr dovolatele, že k výpovědi svědkyně P. T. (č. l. 314-315), resp. těm jejím údajům o projevech účastníků dopravní nehody na místě činu, nelze přihlížet proto, že vystupovala jako úřední osoba. Z obsahu dokazování totiž nevyplynulo, že by jako policejní orgán (§ 12 odst. 1, 2 tr. ř.) činila formální úkony směřující k objasnění věci a zejména že by tak – z pozice orgánu provádějícího šetření – jakkoli autoritativně vystupovala vůči účastníkům dopravní nehody. Pro tvrzení dovolatele v jeho mimořádném opravném prostředku, že mu dala pokyn k odstavení vozidla, není opora v provedeném dokazování. Obviněný ve své procesní výpovědi nic takového netvrdí (viz č. l. 309: „Jak to policistka nafotila, tak jsem zajel do zálivu…“, č. l. 21- 22 „.. na místo dopravní nehody přijeli tři policisté … Odstavili stranou kolo na chodník, potom mi řekli, abych zajel do zálivu na autobus …“), a takovou informaci stran pokynu ohledně přemístění vozidla neuvedla ani svědkyně při svém výslechu v hlavním líčení (nadto opak plyne z jejího dřívějšího vyjádření – č. l. 85). Samotný fakt, že P. T. je profesí policistka a s využitím svých zkušeností pomohla zraněnému poškozenému a rovněž pořídila fotodokumentaci, kterou posléze poskytla orgánům činným v trestním řízení (a na jeho žádost i poškozenému), ji nediskvalifikuje z toho, aby jako svědkyně vypověděla o tom, co na místě činu svými smysly vnímala (tj. včetně slovního vyjádření účastníků dopravní nehody). Doplnit lze, že dovolacím soudem není shledáván ani žádný důvod k tomu, aby za procesně nevyužitelné byly prohlášeny snímky, které na místě činu pořídila a které se staly součásti spisového materiálu. Ostatně dovolatel žádnou smysluplnou argumentaci, proč by takto postupováno být mělo (tj. proč by se na svědkyní pořízené snímky nemělo vztahovat ustanovení § 89 odst. 2 tr. ř.) nevznáší. Proto ani námitky dovolatele stran druhého okruhu tvrzených vad nejsou důvodné.
