Mohou propadnout digitální váhy, které obviněný používal výhradně k vážení drog pro vlastní potřebu? Nejvyšší soud vyložil pojem „nástroj trestné činnosti“

Lze uložit trest propadnutí věci u předmětů, které obviněný podle svého tvrzení používal výhradně k vážení drog pro vlastní potřebu, a to v případě, že byl odsouzen jen za pomoc k cizí výrobě pervitinu? Jak široce se vykládá pojem „nástroj trestné činnosti“ a musí být věc skutečně použita ke spáchání trestného činu? Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 8. 2026, sp. zn. 4 Tdo 629/2026, kterým podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu odmítl dovolání obviněného směřující proti trestu propadnutí věci.

Co se stalo

Obviněný R. M. byl rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově uznán vinným přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku. Podle skutkových zjištění nejméně od března do května 2024 opakovaně (nejméně v devíti případech) přemluvil odsouzeného M. S., aby pro něj vyrobil pervitin, přičemž mu předal 3 000 Kč na nákup potřebných chemikálií. Vyrobenou drogu si převzal a užil ji pro vlastní potřebu. V jednom případě navíc společně s M. S. nakoupil v Polsku 248 tablet pseudoefedrinu, které převezli do České republiky, aby z nich M. S. pervitin vyrobil.

Za tento čin a za sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku mu byl podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku za použití § 43 odst. 2 trestního zákoníku uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 36 měsíců s výkonem ve věznici s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku mu byl uložen také trest propadnutí věci, konkrétně dvou digitálních vah, plastové krabičky a dvou uzavíratelných plastových sáčků s bílou sypkou hmotou. Krajský soud v Ostravě jeho odvolání podle § 256 trestního řádu zamítl.

V čem byl spor

Obviněný v dovolání uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. i) a m) trestního řádu a napadl výhradně trest propadnutí věci. Namítal, že soud prvního stupně trest vůbec neodůvodnil a odvolací soud toto pochybení nahradil argumentací, s níž se nelze ztotožnit. Hlavní výhrada spočívala v tom, že zajištěné předměty nejsou nástrojem trestné činnosti ve smyslu § 135a trestního zákoníku. Obviněný byl totiž uznán vinným pouze z pomoci k cizí výrobě drogy, takže za nástroje trestné činnosti by mohly být považovány nanejvýš komunikační prostředky mezi ním a M. S. nebo dopravní prostředky použité k převozu látek. Váhy, krabička a sáčky podle něj s touto činností neměly kauzální souvislost a sloužily jen k vážení drogy určené pro jeho vlastní potřebu.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k dovolání vyjádřil tak, že sice soud prvního stupně opomněl uložení trestu propadnutí odůvodnit, tato vada však byla napravena odvolacím soudem. Zdůraznil, že nástrojem trestné činnosti je i věc k činu určená a že pro propadnutí není nutné, aby byla uvedena ve skutkové větě. Navrhl odmítnutí dovolání jako zjevně neopodstatněného, případně upozornil, že i kdyby propadnutí věci nebylo možné, přicházelo by v úvahu ochranné opatření zabrání věci podle § 101 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku.

Jak rozhodl Nejvyšší soud

Nejvyšší soud nejprve uvedl, že námitky sice formálně odpovídají první alternativě dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. i) trestního řádu (uložení druhu trestu, který zákon nepřipouští), jsou však zjevně neopodstatněné. Obviněný navíc opakoval výhrady, s nimiž se již přesvědčivě vypořádal odvolací soud. Nejvyšší soud v této souvislosti připomněl judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (García proti Španělsku) i Ústavního soudu (sp. zn. II. ÚS 2947/08), podle níž právo na spravedlivý proces neznamená povinnost reagovat na každý dílčí argument, a postačí odkaz na dostatečné a přesvědčivé odůvodnění soudu nižší instance.

K samotnému pojmu nástroje trestné činnosti soud vyšel z definice v § 135a trestního zákoníku: jde o věc, která byla určena nebo užita ke spáchání trestného činu. Věc je užita ke spáchání trestného činu, jestliže pachatel za její pomoci naplnil skutkovou podstatu, přičemž věc mu mohla činnost jen umožnit nebo usnadnit a nemusí se týkat celého rozsahu jednání. Může jít o věci zvlášť zhotovené ke spáchání činu, ale i o věci jinak sloužící nezávadné činnosti (například fotoaparát užitý k výrobě zakázaných snímků). U věci určené ke spáchání trestného činu jde o obdobnou věc, která však dosud ke spáchání činu použita nebyla (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 723/2023).

Odvolací soud podle Nejvyššího soudu správně vycházel z odborného vyjádření z oboru kriminalistiky, odvětví chemie, podle něhož byla v zajištěných sáčcích látka obsahující dimethylsulfon, který se používá k ředění metamfetaminu. Plastová krabička sloužila k uložení těchto sáčků a digitální kapesní váhy jsou předmětem běžně využívaným při neoprávněné výrobě a distribuci drog, protože slouží k vážení a dávkování. Ve spojení se zjištěním, že obviněný usnadňoval výrobu a distribuci psychotropních látek opatřováním prostředků k této činnosti, byly podmínky pro propadnutí věcí splněny. Rozhodující přitom není, zda byly věci při konkrétním činu skutečně použity, protože trestní zákoník podmiňuje propadnutí věci tím, že věc náleží pachateli (§ 70 odst. 3 trestního zákoníku), že jde o přiměřenou sankci (§ 38 trestního zákoníku) a že byla ke spáchání činu určena nebo mohla k jeho spáchání sloužit.

Námitku, že obviněný používal váhy pouze k vážení drog pro vlastní potřebu, soud označil za bezpředmětnou: nemění nic na povaze předmětu, který je objektivně způsobilý k využití při výrobě, přípravě či distribuci drog a který byl důvodně spojován s drogovou činností, jíž se obviněný dopustil společně s M. S. Formu účasti obviněného Nejvyšší soud vyvrátil tím, že pomocník podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku ví o úmyslu pachatele a sám úmyslně jedná tak, aby byl jeho úmysl uskutečněn. Pojmově tedy i pomocník může používat nástroje trestné činnosti.

Proč je rozhodnutí zajímavé

Rozhodnutí shrnuje, jak široce soudy vykládají pojem nástroje trestné činnosti u trestu propadnutí věci podle § 70 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku. Pro praxi je důležité zejména to, že propadnutí nevyžaduje, aby věc byla uvedena ve skutkové větě nebo aby byla prokazatelně použita při konkrétním jednání. Postačí, že byla ke spáchání trestného činu určena, případně že objektivně mohla k jeho spáchání sloužit a je s trestnou činností důvodně spojována. Obhajoba postavená na tvrzení, že šlo o věci užívané výlučně pro osobní potřebu, tak u předmětů typických pro drogovou činnost, jako jsou digitální váhy nebo látky k ředění drogy, zpravidla neobstojí. Zároveň rozhodnutí potvrzuje, že nedostatek odůvodnění trestu soudem prvního stupně může být zhojen řádným odůvodněním odvolacího soudu.

Nejvyšší soud tak dovolání jako celek vyhodnotil jako zjevně neopodstatněné a podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu je odmítl; rozhodl v neveřejném zasedání podle § 265r odst. 1 písm. a) trestního řádu.

Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek