Musí soud pro překročení hranice „velkého rozsahu“ u drogového zločinu sečíst množství ze všech desítek jednotlivých prodejů, i těch, kde drogu nikdo nezajistil a usvědčují z ní jen kamerové záznamy? A může se obviněný propadnutí zajištěné hotovosti ubránit tím, že mu peníze ve skutečnosti nepatřily? Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne […]
Tři smrtelné látky v těle najednou: zprošťuje dealera to, že by oběť možná zemřela i bez jeho drogy?
Pokud měl zemřelý v těle hned tři různé látky, z nichž každá samostatně dosahovala smrtelné koncentrace, může se ten, kdo mu dodal jen jednu z nich, bránit tím, že by k úmrtí došlo tak jako tak? A jak se v takové situaci vlastně počítá příčinná souvislost mezi jednáním dealera a smrtí uživatele? Těmito otázkami teorie […]
Kdo drogu prodal oběti, sdělil zemřelý před svou smrtí družce: může taková zprostředkovaná informace stačit k usvědčení dealera?
Pokud jediným zdrojem informace o tom, od koho zemřelý uživatel drogy pervitin získal, je to, co sám řekl své družce ještě předtím, než zemřel, může taková zprostředkovaná výpověď spolu s dalšími nepřímými indiciemi stačit k odsouzení dealera za způsobení smrti? Touto otázkou se zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne 19. 2. 2026, sp. zn. […]
Pervitin ve vypůjčeném taxíku: musí drogu pachatel nejprve někomu skutečně předat, aby šlo o trestný čin?
Je k dokonání drogového přečinu podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku nutné, aby pachatel psychotropní látku skutečně někomu předal nebo prodal? A může se obviněný ubránit tvrzením, že balíček s pervitinem nalezený ve vypůjčeném vozidle mohl do auta umístit někdo jiný? Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne 19. 2. 2026, […]
Nepovedená výroba pervitinu: počítá se „velký rozsah“ podle toho, co se skutečně vyrobilo, nebo co se mělo vyrobit?
Pokud se pachatelům podle vlastních slov zachycených na odposleších „nepovedlo“ uvařit pervitin tak, jak zamýšleli, lze jim přesto přičítat pokus zločinu ve velkém rozsahu, vypočtený jen teoreticky z množství nakoupených chemikálií? Touto otázkou se podrobně zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne 28. 1. 2026, sp. zn. 11 Tdo 1190/2025, kterým podle § 265i odst. […]
Prodej opioidového léku na předpis: stačí k odsouzení výpověď jediného svědka? Nejvyšší soud vysvětlil, co vlastně znamená „jediný důkaz“
Může soud postavit odsuzující rozsudek na výpovědi jediného přímého svědka, aniž by tím porušil zásadu in dubio pro reo? A co se vlastně myslí tvrzením, že jde o „jediný důkaz“, pokud existuje jen jeden přímý svědek, ale jeho výpověď je podpořena řadou dalších nepřímých zjištění? Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne […]
Trestá se předchozí odsouzení dvakrát? Nejvyšší soud vysvětlil hranice zákazu dvojího přičítání u drogové recidivy dle § 283 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku
Poruší soud zákaz dvojího přičítání, pokud zohlední dřívější odsouzení pachatele jednou při právní kvalifikaci skutku jako recidivy podle § 283 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku a podruhé jako obecnou přitěžující okolnost při ukládání trestu? Touto na první pohled jednoduchou, ale v praxi často matoucí otázkou se zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne 21. […]
