Kdo skutečně stojí za vystavením elektronických receptů na léčiva s růstovým hormonem, k jejichž předpisu neměla praktická lékařka oprávnění – lékařka, nebo její zdravotní sestra? A co se stane, pokud dovolatel v úvodu dovolání vyjmenuje čtyři dovolací důvody, ale svými námitkami podpoří jen některý z nich? Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne 15. 10. 2025, sp. zn. 11 Tdo 917/2025, kterým podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu odmítl dovolání zdravotní sestry odsouzené za vystavování falešných receptů na léčiva s hormonálním účinkem i na psychotropní látku.
Co se stalo
Obviněná M. P. byla rozsudkem Okresního soudu Praha-západ uznána vinnou zločinem výroby a jiného nakládání s látkami s hormonálním účinkem podle § 288 odst. 1, odst. 3 písm. d) trestního zákoníku a přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku. Podle skutkových zjištění jako zdravotní sestra praktické lékařky D. K. bez jejího vědomí a bez oprávnění vystavila a zaslala nejméně patnácti odběratelům elektronické recepty na léčivé přípravky Saizen (obsahující růstový hormon somatropin), Ovitrelle (obsahující choriogonadotropin) a Neurol (obsahující psychotropní látku alprazolam), přičemž první dvě látky jsou látkami s anabolickým a jiným hormonálním účinkem podle nařízení vlády č. 454/2009 Sb. Za tuto činnost byla odsouzena k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvaceti osmi měsíců s podmíněným odkladem na tři roky. Krajský soud v Praze její odvolání zamítl jako nedůvodné.
V čem byl spor
Obviněná v dovolání odkázala na dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. d), g), h) a i) trestního řádu. Jádrem její argumentace bylo tvrzení, že to byla právě lékařka K., kdo měl ordinaci „postavenou na fiktivních úkonech“ a kdo věděl o neoprávněném předepisování hormonálních léčiv. Dovolatelka poukazovala na SMS komunikaci, v níž jí lékařka běžně zadávala pokyny k vystavování e-receptů na jiné léky, a dovozovala z toho, že šlo o standardní praxi vztahující se i na sporná léčiva. Zpochybňovala věrohodnost výpovědi lékařky K. i revizního lékaře MUDr. Vladimíra Kučery (mimo jiné poukazem na to, že se svědek v den kontroly setkal na odpočívadle u dálnice s neznámým mužem) a namítala, že soudy bez odůvodnění odmítly provést výslech policisty, který měl vypovídat o pozdějším incidentu s lékařkou K. na policejní služebně a o jejím dalším trestním stíhání.
Jak rozhodl Nejvyšší soud
Nejvyšší soud nejprve zdůraznil formální nedostatek dovolání: k dovolacím důvodům podle § 265b odst. 1 písm. d), h) a i) trestního řádu obviněná neuvedla žádnou konkrétní argumentaci, pouze na tato ustanovení formálně odkázala. Podle ustálené judikatury (například usnesení sp. zn. 11 Tdo 435/2015 a usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 452/07) přitom není dovolací soud povinen za dovolatele domýšlet, jakou vadu měl na mysli, pokud ji sám nekonkretizuje. Nejvyšší soud také podotkl, že vzhledem k zamítnutí odvolání měla obviněná odkázat i na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) trestního řádu, tato formální nedůslednost mu ale nebránila věc věcně posoudit.
K samotným skutkovým námitkám Nejvyšší soud podrobně zrekapituloval důkazní situaci. Lékařka K. potvrdila, že sporná léčiva předepisovat nemohla a nepředepsala, neboť spadají do indikace specialisty. Tuto výpověď podpořila dřívější zdravotní sestra, která popsala, že k přihlašovacím údajům do systému e-receptů měla přístup jak lékařka, tak její zdravotní sestra, a revizní lékař MUDr. Kučera, který uvedl, že se mu při kontrole opakovaně ozvala právě zdravotní sestra se slovenským přízvukem, která se mu snažila v kontrole zabránit a nakonec mu přiznala, že recepty psala sama, protože se bála o zaměstnání. Tato zjištění podpořily i listinné důkazy – sdělení zdravotních pojišťoven, že K. nebyla oprávněna dané přípravky předepisovat, zpráva lékárny o podezřele vysokém předepsaném množství léčiva a telefonát, při němž lékárně oprávněnost receptu potvrdila právě zdravotní sestra.
Nejvyšší soud vyvrátil i dílčí argumenty obviněné. Skutečnost, že jí lékařka běžně zadávala pokyny k předepisování jiných, běžných léků, podle soudu nedokazuje nic ve vztahu ke sporným hormonálním přípravkům – obviněná přitom nepředložila jedinou SMS zprávu týkající se právě těchto léčiv, ačkoli si jinou komunikaci systematicky uchovávala. Telefonní čísla, na která odkazovali odběratelé drog jako na kontakt k lékařce, byla podle zjištění veřejně dostupným číslem do ordinace, nikoli soukromým číslem lékařky, k němuž měla přístup i obviněná – navíc v době covidové pandemie byla v ordinaci přítomna častěji než lékařka samotná, která pracovala z domova. Návrh na výslech policisty k incidentům týkajícím se lékařky K. soud odmítl jako nadbytečný, protože žádný z navržených svědků nebyl u vystavování sporných receptů přítomen a jejich výpovědi by nemohly nic změnit na skutkovém stavu zjištěném jinými důkazy.
Nejvyšší soud proto uzavřel, že žádná z námitek obviněné nezakládá zjevný rozpor mezi důkazy a skutkovými zjištěními, procesní nepoužitelnost důkazů ani opomenutý důkaz – jde jen o snahu prosadit vlastní, ničím nepodloženou verzi skutkového děje a přinutit dovolací soud, aby soudům nižších stupňů nařídil jiné hodnocení důkazů, což mu nepřísluší.
Proč je rozhodnutí zajímavé
Rozhodnutí je zajímavé ze dvou důvodů. Věcně jde o poučný příklad usvědčení pachatele nepřímými důkazy v situaci, kdy dva lidé měli přístup ke stejnému systému a každý obviňuje toho druhého – rozhodující byla kombinace svědeckých výpovědí, telefonních čísel, doby přítomnosti v ordinaci a chybějící komunikace týkající se právě sporných léčiv. Procesně pak rozhodnutí připomíná praktické riziko takzvaného „kobercového“ dovolávání se všech myslitelných dovolacích důvodů bez jejich obsahového odůvodnění – pokud dovolatel jen vyjmenuje ustanovení § 265b trestního řádu, aniž by k němu uvedl konkrétní argumentaci, Nejvyšší soud takový důvod věcně nepřezkoumá.
Nejvyšší soud tak dovolání vyhodnotil jako podané z jiného důvodu, než jaký zákon připouští, a podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu je odmítl; rozhodl v neveřejném zasedání podle § 265r odst. 1 písm. a) trestního řádu.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
