Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 1107/2020, ze dne 20. 10. 2020:
V této souvislosti dovolatelka poukázala na již zmiňované údajné spoluzavinění ze strany poškozeného. Vzhledem k závěru, k němuž (správně) dospěly oba soudy, tj. že na straně poškozeného žádné zavinění shledat nelze, je taková argumentace bezpředmětná. Nebyly zjištěny ani jiné skutečnosti – a dovolatelka je ani netvrdila – svědčící pro závěr, že by posuzovaný skutek neodpovídal z hlediska spodní hranice trestnosti běžně se vyskytujícím trestným činům dané skutkové podstaty. Nejvyšší soud připomíná naprostou absenci jakékoli sebereflexe ze strany obviněné, která se snažila veškerou vinu svést na poškozeného zcela ignorujíc své vlastní selhání v dané situaci. Tyto (a další) soudy zjištěné okolnosti spolu s nezanedbatelnou závažností způsobeného zranění naopak svědčí o tom, že uplatnění trestní represe bylo v tomto případě proporcionálním zásahem do práv obviněné.