Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 1242/2020, ze dne 25. 11. 2020:
Na základě odborného vyjádření pak bylo zjištěno, že zajištěný pervitin obsahoval 0,54 g účinné látky, čímž byla o 0,04 g překročena hranice množství větší než malého stanovená v duchu stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. Tpjn 301/2013 (uveřejněného pod č. 25/2014 Sb. rozh. tr.) pro tuto látku jako nezbytná pro posouzení naplnění znaku objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 2 tr. zákoníku.
Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný P. K. odvoláním. Krajský soud v Ústí nad Labem svým usnesením ze dne 2. 6. 2020, sp. zn. 5 To 32/2020, napadený rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 12. 2019, sp. zn. 27 T 126/2018, podle § 257 odst. 1 písm. b) tr. řádu zrušil a věc obviněného podle § 222 odst. 2 tr. řádu postoupil Magistrátu města Ústí nad Labem.
Odvolací soud učinil odlišný závěr o tom, že v daném případě postačí v souladu se zásadou subsidiarity obsaženou v § 12 odst. 2 tr. zákoníku uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu, jelikož se skutkovými závěry nalézacího soudu, stejně jako s naplněním znaků skutkové podstaty přečinu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 2 tr. zákoníku, se krajský soud plně ztotožnil a odvolací námitky, kterými obviněný převážně opakoval svoji obhajobu a které odpovídají také jeho dovolacím námitkám, řádně vypořádal v bodech 11. až 17. odůvodnění svého rozhodnutí.
