Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 1250/2020, ze dne 9. 12. 2020: K použitým právním kvalifikacím je vhodné uvést, že podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku se trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby dopustí úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný […]
Neoprávněně nakládání s informacemi získanými z informačního systému ETŘ
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 1250/2020, ze dne 9. 12. 2020: K námitce nesprávné právní kvalifikace trestnému činu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, je vhodné uvést, že přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle […]
Nahlížení obviněného do poznámek
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 1250/2020, ze dne 9. 12. 2020: Přihlížet nebylo možno ani k té části dovolacích výhrad obviněných, jejichž prostřednictvím označují postup soudu prvního stupně za odporující ustanovení § 2 odst. 4, 5 a § 93 odst. 1 tr. ř., neboť tato tvrzení jsou ryze procesního charakteru a jako taková […]
Jaké množství střeliva lze považovat za „větší“
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 1250/2020, ze dne 9. 12. 2020: „Při určení konkrétní hranice, jaké množství střeliva lze považovat za „větší“ ve smyslu § 279 odst. 1 tr. zákoníku, je třeba vycházet z druhu, účinnosti a počtu držených nábojů. O střelivo ve větším množství ve smyslu tohoto zákonného znaku půjde jen tehdy, […]
Rozdíl mezi skutkem a popisem skutku
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 1205/2020, ze dne 25. 11. 2020: Podle ustálené judikatury je třeba rozlišovat pojmy „skutek“ a „popis skutku“. Skutek je to, co se ve vnějším světě objektivně stalo. Naproti tomu popis skutku je slovní formou, jejímž prostřednictvím se skutek odráží ve vyjadřovacích projevech lidské komunikace. Pro rozhodnutí orgánů činných […]
Možnost odstranění závady na střelné zbrani opravou
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 916/2020, ze dne 19. 11. 2020: „Je-li možné existující závadu na střelné zbrani odstranit její opravou, která není nedostupná, a jestliže tím lze vrátit střelné zbrani její původní účinnost, jedná se nadále o střelnou zbraň podléhající regulaci zákonem o střelných zbraních a střelivu (Usnesení ze dne 18. prosince 2002, […]
Povinnost k náhradě škody nelze obviněnému uložit, je-li proti němu vedeno insolvenční řízení
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 1139/2020, ze dne 2. 12. 2020: Aplikováno na posuzovanou věc, rozhodnutí o povinnosti obviněného k náhradě škody ve smyslu § 228 odst. 1 tr. ř. bránila skutečnost, že bylo ve vztahu k němu vedeno insolvenční řízení (oddlužení). Městský soud v Praze proto pochybil, pokud navzdory zmíněnému stavu a […]
Okupování bytu po uplynutí výpovědní doby nájmu
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 1161/2020, ze dne 19. 11. 2020: Obviněná byla uznána vinnou přečinem neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 208 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustila tím, že nejméně v době od 1. 7. 2018 do 1. 2. […]
Pozdější příznivější zákon pro pachatele
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 1025/2020, ze dne 19. 11. 2020: Dovolatel v této souvislosti odkázal na čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, jež stanoví: „Trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro […]
Rozdíl mezi trestným činem podvodu a zpronevěry
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 1025/2020, ze dne 19. 11. 2020: Zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena a způsobí tak na cizím majetku větší škodu. Zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku spáchá ten, […]
