Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1216/2020, ze dne 9. 12. 2020:
Podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř. lze dovolání podat, byla-li porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání. Uplatnění citovaného dovolacího důvodu tedy předpokládá, že se v rozporu se zákonem konalo hlavní líčení nebo veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného, ač mu měla být jeho přítomnost umožněna nebo zajištěna. V těchto souvislostech nelze pominout znění čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), podle něhož má každý v rámci práva na soudní a jinou právní ochranu i ústavně zaručené právo na projednání věci v jeho přítomnosti a také právo, aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům (obdobně i čl. 6 odst. 1, 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).
Obviněný v této souvislosti vytkl, že v hlavním líčení byli vyslýcháni spoluobvinění podle § 208 tr. ř. v jeho nepřítomnosti, když byl z jednací síně vykázán, po návratu do jednací síně ale nebyl seznámen s jejich výpovědí, jak předpokládá ustanovení § 208 tr. ř. Nejvyšší soud však této námitce nepřisvědčil.
V návaznosti na argumentaci obviněného F. P. je třeba připomenout znění ustanovení § 208 tr. ř., podle něhož, je-li obviněných několik, předseda senátu může učinit opatření, aby obviněný byl vyslýchán v nepřítomnosti spoluobviněných. Obviněného však je třeba vždy ještě v průběhu dokazování seznámit s obsahem výpovědi spoluobviněných, kteří byli vyslýcháni v jeho nepřítomnosti, a to i v případě, že na takovém postupu netrvá. Způsob, jakým má být obviněný s výpověďmi spoluobviněných seznámen, však trestní řád nestanoví.
Obvinění byli vyslechnuti v hlavním líčení konaném dne 24. 8. 2017 (viz protokol o hlavním líčení na č. l. 726 až 734). Po provedeném výslechu všech obviněných předsedkyně senátu podle § 208 tr. ř. rozhodla, že obvinění budou seznámeni s výpověďmi spoluobviněných po přepisu protokolu o hlavním líčení. Z protokolu o následně konaném hlavním líčení dne 16. 11. 2017 (č. l. 742 až 749) a především z jeho zvukového záznamu (č. l. 749) se podává, že se předsedkyně senátu po rozhodnutí o pokračování v odročeném hlavním líčení ujistila, že všem obhájcům obviněných byly zaslány protokoly o hlavním líčení ze dne 24. 8. 2017, a dotázala se každého obviněného, zda byl seznámen s výpověďmi svých spoluobviněných, nebo zda má přečíst protokoly o jejich výpovědích v předmětném hlavním líčení. Všichni obvinění, včetně obviněného F. P., potvrdili, že byli s výpověďmi svých spoluobviněných seznámeni a nežádají čtení jejich výpovědí. Následně byli všichni obvinění v souladu s § 214 tr. ř. dotázáni, zda se chtějí vyjádřit k výpovědím svých spoluobviněných a položit jim otázky. Žádný z obviněných však tohoto práva nevyužil.
Na základě uvedeného je třeba dospět k závěru, že soud prvního stupně ustanovení § 208 tr. ř. neporušil, jelikož prostřednictvím zaslání protokolu obsahujícího výpovědi spoluobviněných obhájcům obviněných obviněné s obsahem výpovědí spoluobviněných seznámil, o jejich seznámení se s obsahem těchto výpovědí se ujistil v hlavním líčení konaném dne 16. 11. 2017. Obviněný F. P. tuto skutečnost v hlavním líčení konaném dne 16. 11. 2017 potvrdil, nedošlo tedy k situaci, kterou v dovolání tento obviněný popisoval a která by zakládala soudu povinnost obviněného seznámit s výpověďmi spoluobviněných i přesto, že na tom obviněný netrvá. Námitce, že obviněného nestačí seznámit s výpovědí spoluobviněného ve smyslu § 208 tr. ř. zasláním protokolu obsahující takovou výpověď, nelze přisvědčit, když zákon nestanoví, jakým způsobem lze obviněného s výpovědí spoluobviněného, jehož výslechu nebyl podle § 208 tr. ř. přítomen, seznámit. Pokud tedy seznámení se s obsahem výpovědí spoluobviněných došlo prostřednictvím zaslání protokolů obsahujících tyto výpovědi a předsedkyně senátu se v hlavním líčení při pokračování v dokazování ujistila, že jednotliví obvinění s obsahem výpovědí svých spoluobviněných seznámeni byli, pak nelze takovému postupu z hlediska dodržení záruk spravedlivého procesu ničeho vytknout. V trestní věci obviněného tak soud prvního stupně nezatížil řízení vadou, která by naplňovala citovaný dovolací důvod. Navíc soud dodržel i ustanovení § 214 tr. ř., neboť obviněný byl soudem po seznámení s výpověďmi spoluobviněných dotázán, zda se k nim chce vyjádřit.
