Otázka, která v drogové trestní praxi rozhoduje snad nejvíc případů, zní zdánlivě jednoduše: kolik gramů ještě smím mít u sebe, aniž bych se dopustil trestného činu? Odpověď je bohužel složitější, než by se čekalo – závisí na druhu látky, jejím množství, čistotě, okolnostech držení a od 1. ledna 2026 navíc i na tom, zda jde o konopí, pro které platí od té doby zcela samostatný právní režim. Tento článek shrnuje aktuální právní rámec, klíčovou judikaturu a praktické kritérium, podle kterého orgány činné v trestním řízení rozlišují přestupek, přečin a zločin.
Tři odlišné skutkové podstaty, tři odlišné otázky
Než se pustíme do množství, je třeba ujasnit, o jakém jednání vlastně mluvíme – zákon totiž rozlišuje tři principiálně odlišné situace, které se často laicky slévají do jednoho pojmu „držení drog“.
- 284 trestního zákoníku – přechovávání pro vlastní potřebu. Postihuje toho, kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává v množství větším než malém omamnou nebo psychotropní látku či jed. Hrozí zde trest odnětí svobody až na dva roky.
- 283 trestního zákoníku – nedovolená výroba a jiné nakládání. Toto ustanovení dopadá na situace, kdy pachatel s látkou nakládá jinak než pro sebe – vyrábí ji, dováží, prodává, nabízí, zprostředkovává nebo ji přechovává pro jiného. Sazba je zde citelně přísnější: jeden rok až pět let, u kvalifikovaných forem (organizovaná skupina, značný nebo velký rozsah) až osmnáct let.
- 285 trestního zákoníku – nedovolené pěstování. Speciální ustanovení pro pěstování, sklízení a zpracování rostlin či hub obsahujících omamnou nebo psychotropní látku pro vlastní potřebu.
Klíčový rozdíl mezi § 283 a § 284 tedy není v množství, ale v účelu a adresátovi držení. Judikatura Nejvyššího soudu to formuluje jasně: přechováváním „pro vlastní potřebu“ se rozumí určení látky výhradně pro osobní spotřebu pachatele, a nikoho jiného. Jakmile z okolností (množství neodpovídající osobní spotřebě, způsob balení do menších dávek, digitální váha, komunikace nasvědčující prodeji, finanční motiv) vyplyne, že látka byla určena i pro třetí osoby, kvalifikace se posouvá k přísněji trestanému § 283 – bez ohledu na to, zda k samotnému prodeji skutečně došlo. Stačí totiž již „jiné opatření“ látky pro druhého.
Co znamená „množství větší než malé“
Tady se dostáváme k jádru problému. Trestní zákoník úmyslně nespecifikuje přesná čísla v samotném zákonném textu – ta byla dlouho ponechána na vládním nařízení. To se ale ukázalo jako ústavně problematické.
Zásah Ústavního soudu a jeho důsledky
Nálezem sp. zn. Pl. ÚS 13/12 z roku 2013 Ústavní soud zrušil část § 289 trestního zákoníku, která zmocňovala vládu ke stanovení konkrétního množství považovaného za „větší než malé“, společně s příslušnou přílohou nařízení vlády č. 467/2009 Sb. Důvod byl zásadní: o tom, co je trestným činem, podle Ústavního soudu nemůže rozhodovat vláda svým nařízením, ale pouze zákon nebo jeho ústavně konformní výklad soudy. Ústavní soud přitom výslovně odmítl návrh na zrušení samotného znaku „většího než malého množství“ v zákoně – uznal, že k jeho výkladu existuje rozsáhlá a ustálená judikatura obecných soudů, na jejímž základě lze pojem vykládat i bez vládního nařízení.
Stanovisko Nejvyššího soudu Tpjn 301/2013
Na tento judikaturní vývoj reagovalo trestní kolegium Nejvyššího soudu stanoviskem sp. zn. Tpjn 301/2013 (publikováno pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr.), které dodnes tvoří základní interpretační rámec. Nejvyšší soud v něm formuloval obecné pravidlo: za množství větší než malé je třeba považovat takové množství přechovávané látky, které vícenásobně – podle míry ohrožení života a zdraví vyplývající ze škodlivosti konkrétní látky – převyšuje běžnou jednorázovou dávku obvyklého konzumenta.
K tomuto obecnému pravidlu připojil Nejvyšší soud orientační tabulku hodnot, která se dodnes používá jako výchozí bod (nikoli závazná norma, ale interpretační pomůcka) při posuzování konkrétních případů u látek jiných než konopí:
| Látka | Množství větší než malé | Minimální množství účinné látky |
| Pervitin (metamfetamin) | více než 1,5 g | 0,5 g |
| Heroin | více než 1,5 g | 0,2 g |
| Kokain | více než 1 g | 0,25–0,6 g (dle formy) |
| Extáze (MDMA) | více než 4 tablety/kapsle nebo 0,4 g | cca 0,34 g |
Důležité je, že tabulka pracuje se dvěma kumulativními kritérii zároveň – celkovou hmotností látky (směsi) a zároveň minimálním obsahem účinné látky v ní. Pouhé překročení hraniční hmotnosti bez dostatečného obsahu účinné látky (např. silně naředěný nebo znehodnocený vzorek) znak „většího než malého množství“ nenaplňuje – a naopak. Z tohoto důvodu se v praxi bez znaleckého posouzení množství účinné látky prakticky neobejde žádný případ; judikatura potvrzuje, že o trestní odpovědnosti nelze rozhodovat bez výsledků laboratorního zkoumání.
Nejvyšší soud zároveň zdůraznil, že jde o hodnoty orientační, nikoli o mechanický test – soud musí přihlížet i k dalším okolnostem, například zda jde o prvokonzumenta, nebo o osobu v pokročilém stadiu závislosti, protože stupeň tolerance k látce ovlivňuje, jaké množství skutečně odpovídá „běžné dávce“ konkrétního uživatele.
Konopí od 1. ledna 2026: samostatný a výrazně odlišný režim
Zde nastává nejvýraznější a nejaktuálnější změna celé právní úpravy. Novelou trestního zákoníku (zákon č. 270/2025 Sb.), účinnou od 1. ledna 2026, se konopí zcela vyčlenilo z obecného drogového režimu. Namísto dosavadního hraničního množství (10 g sušiny s minimálně 1 g THC podle stanoviska Tpjn 301/2013) nyní platí explicitní zákonné limity, provázané i se změnou zákona o návykových látkách:
Zcela legální jednání fyzickými osobami staršími 21 let: pěstování až tří rostlin konopí v nemovitosti, kterou osoba vlastní nebo k níž má jiný právní vztah, a držení do 100 g sušeného konopí v obydlí nebo do 25 g mimo obydlí.
Přestupek (nikoli trestný čin, bez zápisu do rejstříku trestů): pěstování čtyř až pěti rostlin, nebo držení nad zákonný limit až do 200 g v obydlí či 50 g mimo obydlí. Za přestupek hrozí pokuta až do 50 000 Kč a propadnutí věci.
Trestný čin podle § 285 trestního zákoníku: pěstování více než pěti rostlin nebo držení nad 200 g v obydlí či 50 g mimo obydlí – zde hrozí odnětí svobody až na šest měsíců, zákaz činnosti nebo propadnutí věci. Zákon dále stanoví přísnější sazby při větším rozsahu (více než 50 rostlin nebo 2 000 g – až tři roky) a ve zvlášť závažných případech (více než 500 rostlin nebo 20 000 g – šest měsíců až pět let).
Obchodování a jiné nakládání s konopím pro jiného se nově posuzuje podle samostatného § 283a trestního zákoníku (nedovolená výroba a jiné nakládání s konopím), který v základní skutkové podstatě stanoví trest odnětí svobody až na jeden rok, s eskalací sazby při kvalifikovaných okolnostech (organizovaná skupina, značný či velký rozsah, jednání vůči dítěti) až na osmnáct let.
Novela zároveň sjednotila posuzování celého řetězce jednání okolo domácího pěstování pro vlastní potřebu – pěstování, sklizeň, sušení i následné zpracování (např. na čaj či mast) se nyní posuzují jako jeden celek podle § 285, a nikoli odděleně jako pěstování podle § 285 a zároveň „výroba“ podle § 283, jak tomu bylo dříve. To dříve vedlo k paradoxní situaci, kdy pouhé usušení vlastní úrody mohlo znamenat skok v trestní sazbě o několik let.
Pro ostatní omamné a psychotropní látky (pervitin, heroin, kokain apod.) zůstává v platnosti dosavadní režim založený na judikatuře Nejvyššího soudu popsané výše – novela se jich nedotkla, kromě mírného snížení dolních hranic trestních sazeb u kvalifikovaných skutkových podstat § 283.
Přestupek podle zákona o návykových látkách
Přechovávání látky v množství nedosahujícím hranice „většího než malého množství“ není beztrestné – jde o přestupek podle zákona o návykových látkách (č. 167/1998 Sb.), za který hrozí pokuta a propadnutí věci. To platí i pro množství, které je pod trestněprávní hranicí, ale zároveň už přesahuje zákonné limity pro konopí popsané výše.
„Spotřební držba“ – kdy nejde ani o přestupek
Judikatura rozlišuje ještě jednu kategorii, která bývá v praxi přehlížena: tzv. spotřební držbu. Pokud konzument drží jedinou dávku bezprostředně před jejím použitím, nejde o „přechovávání“ ve smyslu § 284, byť by šlo o množství jinak naplňující znak většího než malého množství. Přechovávání totiž z povahy věci předpokládá určitou dobu uschovávání látky pro pozdější potřebu, nikoli okamžitou konzumaci. Tento rozdíl bývá v konkrétních případech (např. zadržení bezprostředně po nákupu) předmětem intenzivního dokazování.
Jak orgány činné v trestním řízení rozlišují „pro sebe“ a „pro jiného“
Formálně postačí pro naplnění znaku přechovávání pro vlastní potřebu jakýkoli způsob držení bez ohledu na to, zda ji pachatel má přímo u sebe. V praxi soudy a policie při rozlišování mezi § 284 a přísnějším § 283 vycházejí z kombinace nepřímých důkazů, mimo jiné:
- celkové množství látky v poměru k obvyklé osobní spotřebě a zjištěné míře závislosti pachatele,
- způsob balení (jednotné velké množství vs. rozdělení do menších dávek typických pro prodej),
- přítomnost pomůcek typických pro distribuci (digitální váhy, prázdné sáčky, větší hotovost v drobných bankovkách),
- obsah komunikace v telefonu nebo na sociálních sítích,
- vlastní doznání nebo naopak tvrzení o výhradně osobní spotřebě, které musí být poměřeno s ostatními důkazy.
Ani jedno z těchto kritérií samo o sobě není rozhodující – jde vždy o hodnocení všech okolností v jejich souhrnu.
Praktické shrnutí
Hranice mezi legálním jednáním, přestupkem a trestným činem se v drogové oblasti výrazně liší podle látky. U konopí od ledna 2026 platí jasně vyčíslené zákonné limity vázané na věk, počet rostlin a hmotnost, odděleně pro obydlí a veřejný prostor. U ostatních omamných a psychotropních látek se naopak i nadále vychází z orientační judikatorní tabulky Nejvyššího soudu, kterou je vždy třeba posuzovat společně se znaleckým zjištěním obsahu účinné látky a s konkrétními okolnostmi případu. A napříč všemi látkami platí, že rozhodující je nejen množství, ale především účel držení – zda šlo skutečně jen o vlastní potřebu, nebo zda z okolností vyplývá záměr opatřit látku i pro někoho jiného.
Vzhledem k tomu, že jde o oblast čerstvě a rozsáhle novelizovanou, s přechodnými ustanoveními ovlivňujícími i již pravomocně uložené tresty, doporučujeme v konkrétním případě vždy individuální konzultaci – zejména pokud se skutek stal ještě před 1. lednem 2026 a posuzuje se otázka, podle kterého znění zákona (dřívějšího, nebo pro pachatele příznivějšího pozdějšího) má být postupováno.
Řešíte podezření z drogového trestného činu nebo si nejste jistí, zda Vaše jednání spadá pod novou úpravu konopí, nebo pod obecný drogový režim? Neváhejte se na nás obrátit – v této rychle se měnící oblasti záleží na aktuálnosti výkladu i na detailech konkrétního případu.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
