Zpráva přijde většinou v noci. „Mám tvoje fotky. Pošli mi peníze, nebo je uvidí celá tvoje rodina a kolegové.“ Někdy jí předchází týdny zdánlivě neškodné konverzace na seznamce, jindy jde o fotografii, kterou si oběť sama poslala bývalému partnovi před lety a na kterou dávno zapomněla. Sextortion – vydírání intimním materiálem – patří dnes k nejrychleji rostoucím formám online kriminality a v naší praxi se s ním setkáváme čím dál častěji, ať už jde o dospělé klienty, nebo o rodiče, kteří řeší situaci svého dospívajícího dítěte.
Co si pod tím konkrétně představit
Kyberstalking je širší pojem než sextortion. Zahrnuje jakékoli systematické, nechtěné a obtěžující sledování či kontaktování jiné osoby prostřednictvím internetu – opakované zprávy, falešné profily, sledování přes lokalizační aplikace, obtěžování přátel a rodiny oběti, zakládání účtů na její jméno. Sextortion je pak jeho specifickou a bohužel čím dál obvyklejší podobou: pachatel získá (nebo si vytvoří, dnes už i pomocí AI) intimní fotografii či video oběti a vyhrožuje jejich zveřejněním, pokud oběť nezaplatí, neposkytne další materiál, nebo se s pachatelem třeba nesejde osobně.
Typických scénářů je v praxi několik. Buď jde o bývalého partnera, který po rozchodu sáhne po fotografiích z doby vztahu jako po zbrani. Nebo o cizí osobu, která si oběť „nachystá“ přes seznamku či Instagram, vyláká z ní intimní záběry a teprve poté přijde vyhrožování – tzv. sextortion scam, kde stojí za útokem organizovaná skupina, často mimo území ČR. A stále častěji jde o tzv. deepfake sextortion, kdy žádná reálná intimní fotografie vůbec neexistovala, ale pachatel vytvořil věrohodně vypadající falzum pomocí umělé inteligence.
Jak se to promítá do trestního práva
Zásadní pro oběť i pro obhajobu je, že sextortion typicky naplňuje hned několik skutkových podstat současně, a orgány činné v trestním řízení volí kvalifikaci podle toho, co konkrétně pachatel dělal.
Vydírání (§ 175 trestního zákoníku). Toto je jádro sextortion: kdo jiného pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl, dopouští se vydírání se sazbou šest měsíců až čtyři léta. Judikatura opakovaně potvrzuje, že hrozba zveřejněním intimních fotografií, které by mohly poškodit čest, dobrou pověst nebo rodinné vztahy oběti, je právě takovou pohrůžkou jiné těžké újmy – nemusí jít o hrozbu fyzickým násilím. Pokud pachatel jedná v organizované skupině nebo si takto vynutí peníze ve větším rozsahu, sazba prudce stoupá a u zvlášť závažných forem se dostáváme na pět až dvanáct let.
Nebezpečné pronásledování (§ 354). Předchází-li vydírání delší období obtěžování – opakované zprávy, sledování, kontaktování okolí oběti – jde souběžně o stalking ve smyslu § 354. Zákon zde nevyžaduje měsíce trvání; podle Nejvyššího soudu může intenzivní a soustavné jednání naplnit znak „dlouhodobosti“ i v horizontu několika týdnů, pokud je dostatečně vtíravé a v oběti vyvolává důvodnou obavu.
Neoprávněné nakládání s osobními údaji, pomluva, případně poškození cizích práv. Pokud pachatel fotografie skutečně zveřejní, přistupují další skutkové podstaty podle toho, jakou formou k tomu došlo.
Zvláštní režim u nezletilých. Je-li obětí osoba mladší 18 let, aplikuje se navíc ustanovení o dětské pornografii (§ 192 a § 193 trestního zákoníku) a od roku 2021 také samostatná skutková podstata navazování nedovolených kontaktů s dítětem (§ 193b) – tzv. kybergrooming, který postihuje už samotné vylákávání intimního materiálu od dítěte, i kdyby k vydírání nakonec nedošlo.
Jedna praktická otázka, kterou dostáváme často
„Nezaplatím a on to zveřejní – nebude to ještě horší?“ Rozumíme této úvaze, ale zaplacení problém prakticky nikdy neřeší. Pachatelé sextortion scamu si po první platbě téměř vždy řeknou o další – oběť se dostává do spirály, ze které je čím dál těžší vystoupit, a navíc platbou nevědomky financuje trestnou činnost, kterou lze v naprosté většině případů úspěšně vyšetřit a zastavit jinak.
Jak se bránit – prakticky, ne jen teoreticky
- Nemažte důkazy. Screenshoty konverzace, čísla účtů, uživatelská jména, IP adresy z hlaviček e-mailů – to vše je pro policii klíčové. Instinktivní touha vše smazat a „zapomenout“ je pochopitelná, ale obhajobě i vyšetřování škodí.
- Nekomunikujte dál s pachatelem sami. Jakákoli reakce, včetně vyjednávání nebo výhrůžek na oplátku, dává pachateli další materiál a často situaci eskaluje.
- Podejte trestní oznámení co nejdříve. Policie ČR má specializovaná pracoviště pro kybernetickou kriminalitu a u přeshraničních případů spolupracuje s Europolem. Rychlost má význam – u zahraničních poskytovatelů služeb (Meta, Google) je nutné o zachování dat požádat dřív, než je systém automaticky smaže.
- Zvažte souběžně civilní žalobu. Ochrana osobnosti podle občanského zákoníku umožňuje žádat nejen odstranění materiálu, ale i finanční zadostiučinění za způsobenou újmu, nezávisle na výsledku trestního řízení.
- U dětí a mladistvých zapojte rodiče i školu. Řada případů kybergroomingu začíná zdánlivě neškodnou konverzací na herní platformě nebo Discordu – čím dřív se do toho zapojí dospělý, tím snáz lze zabránit dalšímu jednání.
Shrnutí
Sextortion není jen nepříjemná online obtěžnost, ale kombinace několika trestných činů s reálně vysokými sazbami – od vydírání přes nebezpečné pronásledování až po specifickou ochranu dětí. Klíčové pro úspěšné řešení je rychlá reakce, uchování důkazů a nekomunikace s pachatelem bez odborného vedení. Ať jste obětí vy sami, nebo řešíte situaci někoho blízkého, čím dřív se obrátíte na advokáta se zkušeností s tímto typem trestné činnosti, tím větší je šance věc rychle a diskrétně uzavřít.
Pokud čelíte vydírání intimním materiálem nebo obtěžování online, neváhejte nás kontaktovat. Případy tohoto typu vyžadují rychlost a diskrétnost – a s obojím Vám umíme pomoct.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
