Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 443/2026, ze dne 22. 7. 2026:
- Podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku bude potrestán ten, kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, nebo kdo neoprávněně pro jiného pěstuje, sklízí, sbírá nebo zpracovává rostlinu nebo houbu obsahující omamnou nebo psychotropní látku.
- Naopak trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s konopím podle § 283a odst. 1 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří konopí nebo přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku získanou z konopí.
- Z výše uvedeného je zřejmé, že objektem trestného činu podle § 283a tr. zákoníku je stejně jako v případě trestného činu podle § 283 tr. zákoníku zájem na ochraně společnosti a lidí proti možnému ohrožení, které vyplývá z nekontrolovaného nakládání s omamnými a psychotropními látkami, a to v případě § 283a tr. zákoníku konkrétně s látkami obsaženými v konopí nebo v přípravcích získaných z této rostliny. Pod pojmem „jinak jinému opatří“ se přitom rozumí neoprávněné obstarání omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku, prekursoru nebo jedu (v případě § 283 tr. zákoníku), resp. konopí nebo přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku získanou z konopí (v případě § 283a tr. zákoníku) jiné osobě jiným způsobem, než který je výslovně uveden v § 283 odst. 1, resp. § 283a odst. 1 tr. zákoníku. Z hlediska subjektivní stránky se ve vztahu k oběma ustanovením vyžaduje úmyslné zavinění. V obou případech se přitom jedná o ohrožovací trestný čin, v důsledku čehož je dokonán již vyrobením dané látky, jejím dovezením, vyvezením, provezením, nabídnutím, zprostředkováním, prodáním nebo jiným opatřením jinému, pokud se tak děje neoprávněně.
- K výše uvedenému považuje Nejvyšší soud za nezbytné v prvé řadě konstatovat, že ačkoli se shoduje s Vrchním soudem v Praze i nejvyšší státní zástupkyní v jejich pohledu na nedostatky právní úpravy zakotvené s účinností od 1. 1. 2026 v § 283a tr. zákoníku, a to zejména s ohledem na nelogičnost, kterou v důsledku absence znaku „přechovávání pro jiného„ přináší na první pohled přísnější úprava držení konopí a produktů z něj získaných pro vlastní potřebu oproti společensky škodlivějšímu přechovávání těchto předmětů pro jiného, nemůže se ztotožnit s tvrzením, že je za této situace při posuzování trestnosti přechovávání marihuany pro účely její distribuce namístě uvažovat o aplikaci obecné skutkové podstaty obsažené v § 283 tr. zákoníku. Takový postup by totiž zcela odporoval smyslu novely provedené zákonem č. 270/2025 Sb., jakož i jazykovému a systematickému výkladu § 283a tr. zákoníku, který byl do této právní normy zakotven za účelem promítnutí aktuálního náhledu zákonodárce (reflektujícího názor postupem času stále větší části – nejen – české společnosti) na jednání spojené s nakládáním s konopím a z něho získanými látkami jako na méně závažnější formu drogové trestné činnosti. Nejvyšší soud přitom neshledal jediného důvodu (a na žádný nepoukázala ani nejvyšší státní zástupkyně), proč by takovéto přechovávání konopí (a látek z něj získaných) pro jiného mělo být považováno za závažnější formu jednání oproti jiným alternativám nedovoleného nakládání s konopnými látkami, které jsou výslovně uvedeny v § 283a odst. 1 tr. zákoníku, tedy oproti jejich výrobě, dovozu, vývozu, průvozu, nabídnutí, zprostředkování či jiného způsobu opatření jinému. Jak přitom vyplývá z odůvodnění pozměňovacího návrhu č. 6595 k návrhu zákona č. 270/2025 Sb., jímž došlo s účinností od 1. 1. 2026 k novelizaci trestního zákoníku, alternativa spáchání trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s konopím podle § 283a odst. 1 tr. zákoníku přechováváním konopí nebo látkou z konopí pro jiného byla ze znění poukazovaného ustanovení vypuštěna zcela záměrně (a nikoli snad legislativním nedopatřením). Byť lze případně sporovat vhodnost a účelnost tohoto postupu ve vztahu k zákonodárcem deklarovanému záměru (k čemuž se Nejvyšší soud vyjádří níže), nelze v příkrém rozporu se smyslem poukazované novely překlenout její případné nedostatky setrváním na dosavadním způsobu posouzení přechovávání konopí pro jiného i po provedené novelizaci trestního zákoníku, tedy podle obecného ustanovení § 283 tr. zákoníku, pro nějž je stanovena přísnější trestní sazba, a tedy ignorací skutečnosti, že z textace této novely je zjevné, že veškeré nedovolené (neoprávněné) nakládání s konopím a látkami z něj získanými bylo vyčleněno do samostatných (privilegovaných) skutkových podstat s nižšími trestními sazbami (viz § 283a, § 285 tr. zákoníku), které tak mají aplikační přednost před obecnou úpravou drogových deliktů obsaženou v § 283 a § 284 tr. zákoníku.
- Poukázal-li Nejvyšší soud stejně jako nejvyšší státní zástupkyně s ohledem na absenci důvodové zprávy, jež by podrobněji osvětlila záměr zákonodárce ve vztahu k vypuštění alternativy spáchání trestného činu podle § 283a tr. zákoníku přechováváním pro jiného, na odůvodnění pozměňovacího návrhu č. 6595 k zákonu č. 270/2025 Sb., pak je k danému nutno doplnit následující. Z odůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu podle Nejvyššího soudu v žádném případě nelze vyčíst záměr zákonodárce legalizovat přechovávání konopí pro jiného a založit jeho beztrestnost. Naopak je z něj patrné, že vypuštění alternativy spáchání formou „přechovávání pro jiného“ bylo zvoleno jako prostředek, jímž zákonodárce zamýšlel zasáhnout do dosavadní praxe orgánů činných v trestním řízení, které pod tuto alternativu skutkové podstaty podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku (ve znění účinném do 31. 12. 2025), a to při absenci jiných důkazů o probíhající distribuci, podřazovaly i držení omamných a psychotropních látek v množství přesahujícím běžnou osobní spotřebu jednotlivce. Zároveň je z tohoto pozměňovacího návrhu zřejmé, že bylo-li skutečně v konkrétních případech vyloučeno, že konopí je drženo pro osobní potřebu pachatele, je podle zákonodárce nutno takové jednání podřadit pod některou z alternativ naplnění znaků skutkové podstaty podle § 283a tr. zákoníku spočívajících v realizaci úmyslu drogu „vyrobit, dovézt, vyvézt, provézt, nabídnout, zprostředkovat, prodat nebo jinak jinému opatřit“.
- Při zohlednění výše zmíněných teoretických předpokladů Nejvyšší soud shledal, že jednání obviněného T. M. spočívají v přechovávání konopí určeného k distribuci, které bylo podle dosavadní právní úpravy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2025, kvalifikováno jako dokonaný trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy spáchaný přechováváním této drogy, se při zohlednění právní úpravy účinné od 1. 1. 2026 nachází na pomezí vývojových stadií přípravy a pokusu trestného činu v jeho alternativách vymezených v ustanovení § 283a tr. zákoníku a pro správnou kvalifikaci je tedy nezbytné zkoumat specifické okolnosti konkrétního případu. Nejvyšší soud totiž po při výkladu citovaného ustanovení s respektem k úmyslu zákonodárce, který byl vysloven ve výše poukazovaném pozměňovací návrhu č. 6595 a jeho praktických důvodech, jimiž bylo mířeno na omezení zákonodárcem vnímaného přepínání trestní represe, považuje za nezbytné rozlišovat situace, kdy je závěr o určení formy nakládání s konopím či látkou z něj získanou dovozován z držby této drogy v množství přesahujícím běžnou osobní spotřebu jednotlivce, od případů, kdy bylo prokázáno, že si pachatel obstaral tuto látku v úmyslu ji dále distribuovat, avšak ještě nedošlo k jejímu nabídnutí, prodeji nebo jejímu poskytnutí další osobě nebo osobám jiným způsobem, než který je uveden v § 283a tr. zákoníku (např. byla-li prokázána dlouhodobá distribuční činnost pachatele motivovaná dosažením zisku, v jejímž pokračování bylo zamezeno zásahem policejních orgánů či existují jiné okolnosti opodstatňující závěr o tom, že konopné látky jsou určeny k jejich distribuci, např. je policejními orgány zajištěna nejen droga, ale rovněž nákladné zařízení sloužící k jejímu velkokapacitnímu skrytému pěstování tzv. in-door způsobem, které umožňuje vypěstovat v určitém období velké množství rostlin a které předpokládá jejich další rychlé zpracování a distribuci jiným osobám). Právě o takový posledně jmenovaný případ jde i v nyní projednávané věci. V té si obviněný T. M., který podle vlastního vyjádření vyzkoušel marihuanu pouze v mládí a nebylo tedy zjištěno, že by byl jejím uživatelem, opatřil tuto drogu společně s pervitinem a prekursorem určeným k výrobě pervitinu v rámci své drogové trestné činnosti, v jejímž průběhu si po dobu přibližně pěti let prodejem pervitinu obstarával finanční prostředky či jej poskytoval třetím osobám za odvedené protislužby. Zcela zřejmě si tedy opatřil marihuanu s cílem ji poskytnout dalším osobám, následně ji také pro účely distribuce určitou blíže neurčenou dobu přechovával, přičemž si pro eventuální budoucí vyčerpání jejich zásob obstaral též nákladné vybavení určené ke skrytému velkokapacitnímu pěstování konopí a výrobě drogy z něj. Faktické distribuci jím přechovávané marihuany v množství 323,54 gramů konopí s obsahem účinné látky o hmotnosti 41,09 gramů ovšem zabránil zásah orgánů činných v trestním řízení.
- Stran takovéhoto jednání podle Nejvyššího soudu lze dospět k závěru, že překročilo charakter přípravy a muže se tak jednat o pokus k přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s konopím podle § 283a odst. 1 tr. zákoníku, a to ve variantě objektivní stránky spočívající v „jiném opatření jinému“. Byť § 283a tr. zákoníku představuje nové ustanovení, lze ve výkladu jeho znaků do značné míry vycházet z dosavadní judikatury vztahující se k § 283 odst. 1 tr. zákoníku (ve znění účinném do 31. 12. 2025), a to při respektování skutečnosti, že se tato výše poukazovaná privilegovaná skutková podstata rozchází s předchozí právní úpravou zejména v tom ohledu, že podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2025, bylo možno držení marihuany určené k distribuci kvalifikovat jako dokonaný trestný čin spáchaný ve formě přechovávání dané látky pro jiného. Jisté výkladové vodítko přitom může poskytnout mimo jiné i stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. Tpjn 300/2014, uveřejněné pod č. 1/2015 Sb. rozh. tr. To se sice týká pěstování rostlin konopí, avšak dopadá rovněž na jejich přechovávání a obsahuje též výklad zákonného znaku trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku (ve znění účinném do 31. 12. 2025) spočívajícího v tom, že pachatel drogy „jinak jinému opatří“. K právě uvedenému přitom poukazované stanovisko Nejvyššího soudu výslovně konstatuje, že případy, když zjištěné okolnosti nasvědčují tomu, že pachatel pěstuje rostliny konopí či sklizené je přechovává za účelem další distribuce, by bez ohledu na množství pěstovaných rostlin či přechovávané omamné látky konopí měly být kvalifikovány jako trestný čin podle § 283 tr. zákoníku (ve znění účinném do 31. 12. 2025), neboť se jedná o situace, kdy pachatel omamnou látku „jinak jinému opatří“, případně přechovává pro jiného“. Z výše uvedeného je zjevné, že ve vztahu ke znaku „jinak jinému opatří“ podle dosavadních závěrů rozhodovací praxe obecných soudů postačovalo, aby došlo k opatření těchto látek bez jejich reálného přesunu do dispozice třetích osob. Aplikuje-li se výše uvedené stanovisko na nyní projednávanou věc, v níž si obviněný T. M. blíže neurčeným způsobem obstaral marihuanu (a je přitom nepodstatné, jakým způsobem, tedy jestli od jiné osoby či vlastní výrobou, k níž měl obviněný potřebné zařízení, avšak tato prokázána nebyla), a to za účelem její další distribuce, pak jeho jednání mohlo naplňovat zákonný znak spočívající v „jiném opatření konopí nebo přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku získanou z konopí pro jiného“ ve smyslu § 283a odst. 1 tr. zákoníku (ve znění účinném od 1. 1. 2026).
- Závěr o naplnění znaků stadia pokusu výše uvedeného trestného činu pak lze odůvodnit tím, že na rozdíl od činnosti obviněného spočívající v dlouhodobé distribuci metamfetaminu bylo ve vztahu k jeho nakládání s marihuanou prokázáno pouze to, že si blíže neurčeným způsobem obstaral předmětnou drogu, a to za účelem distribuovat i ji, přičemž za tímto účelem ji též přechovával. Zároveň si pak opatřil zařízení způsobilé k tomu, aby po uskutečnění svého úmyslu mohl eventuálně získat další konopí a vyrobit z něj marihuanu, byť soudy nižších stupňů nezjistily, že by obviněný již pojal v úmyslu přistoupit k pěstování konopí a k výrobě drogy z něj. Jelikož obviněný ze své strany udělal vše pro to, aby mohl marihuanu distribuovat třetím osobám, avšak jeho úmysl se mu nepodařilo realizovat, a to buď v důsledku skutečnosti, že pro jím drženou drogu nezískal zájemce, či ji nestihl distribuovat z důvodu zásahu policie, jde i v takovém případě ve vztahu k této jím držené konopné droze z hlediska naplnění znaku „opatření pro jiného“ o pokus trestného činu podle § 21 odst. 1 k § 283a odst. 1 tr. zákoníku. Neoprávněné opatření drogy za účelem distribuce je tedy s přihlédnutím k okolnostem projednávané věci nutno považovat za případ, kdy pachatel započal s jednáním popsaným ve skutkové podstatě trestného činu, o jehož dokonání usiluje, tedy začal naplňovat objektivní stránku trestného činu, avšak ji ještě zcela nenaplnil (jde o tzv. počátek provádění ve smyslu objektivní teorie pokusu). Přitom je v tomto ohledu nutno zdůraznit, že ke spáchání trestného činu podle § 283a tr. zákoníku v dalších alternativách postačí pouhá nabídka poskytnutí marihuany bez ohledu na to, zda by byla tato nabídka akceptována, a aniž by došlo k jejímu prodeji či distribuci jiným způsobem. Tuto nabídku pak obviněný mohl s ohledem na svůj úmysl drogu dále distribuovat učinit v podstatě kdykoli, a to libovolným způsobem zahrnujícím i jednoduché neverbální projevy, čímž by již trestný čin podle § 283a tr. zákoníku dokonal, byť v jiné alternativě.
- S ohledem na výše uvedené tedy Nejvyšší soud shledal, že lze souhlasit s vrchním soudem zejména v tom ohledu, že privilegovaná skutková podstata obsažená v § 283a odst. 1 tr. zákoníku oproti skutkové podstatě obsažené v § 283 odst. 1 tr. zákoníku nezahrnuje ve výčtu alternativ jejího spáchání „přechovávání konopí a látek z něj získaných pro jiného“. Tuto skutečnost ovšem nelze vykládat zcela v rozporu s výslovně deklarovaným úmyslem zákonodárce takovým způsobem, který odporuje tomu, jak je nastavena trestnost činů spojených s nedovoleným (neoprávněným) přechováváním jiných omamných a psychotropních látek pro jiného podle § 283 tr. zákoníku ve vztahu k mírněji postižitelným jednáním spočívajícím v přechovávání těchto látek pro vlastní potřebu podle § 284 odst. 1 tr. zákoníku, a to při odhlédnutí od významu zájmu na ochraně společnosti vůči nekontrolovanému nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Podle Nejvyššího soudu tedy nelze shledat za dostatečný Vrchním soudem v Praze zvolený postup, v jehož rámci se tento soud spokojil s pouhou deklarací „absurdnosti“, jíž přineslo vypuštění jedné z alternativ stran naplnění zákonných znaků skutkové podstaty přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s konopím podle § 283a odst. 1 tr. zákoníku v podobě „přechovávání konopí a látek z něj získaných pro jiného“, jelikož bylo namístě z tohoto důvodu obzvláště pečlivě zkoumat, zda jednání obviněného T. M. nemohlo naplnit jinou výslovně formulovanou alternativu zahrnutou v taxativním výčtu konání obsaženém v poukazovaném ustanovení zákona (tj. v § 283a tr. zákoníku). Tomuto požadavku odvolací soud nedostál, jelikož po zvážení všech v úvahu přicházejících variant nelze považovat jím vyslovený redukční a blíže neodůvodněný závěr o tom, že jednání spočívající v přechovávání marihuany určené k distribuci naplňuje nanejvýš znaky přípravy podle § 20 odst. 1 tr. zákoníku k trestnému činu podle § 283a tr. zákoníku, a to k alternativám jednání spočívajícím v prodeji konopí nebo látek z něj získaných či jejich jiném opatření jinému. Vrchní soud přitom tuto svoji úvahu nikterak blíže neodůvodnil, natož aby důsledně zkoumal, zda v tomto konkrétním případě jednání obviněného nesměřovalo k dokonání trestného činu podle § 283a tr. zákoníku, jaké faktické kroky bránily jeho dokonání a zda existovaly jakékoliv překážky, které by tomuto dokonání bránily.
- Z těchto důvodů Nejvyšší soud po přezkoumání napadeného rozhodnutí shledal, že je naplněn nejvyšší státní zástupkyní řádně uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy že rozhodnutí odvolacího soudu bylo založeno na nesprávném právním posouzení skutku. To znamená, že vrchní soud se v novém projednání věci s ohledem na výše zmíněné skutečnosti důsledně zaměří na otázku toho, zda se obviněný přechováváním marihuany určené k distribuci společně s dalším jednáním popsaným pod bodem pod bodem I. 2) nemohl dopustit vedle zvlášť závažného zločinu neoprávněné výroby a jiného nakládání s omamnými nebo psychotropními látkami, s rostlinami nebo houbami je obsahujícími nebo s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku (ve znění účinném od 1. 1. 2026) rovněž s ním v jednočinném souběhu spáchaného přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s konopím podle § 283a odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, přičemž zohlední zejména to, že podle dosavadních skutkových zjištění si obviněný opatřil a přechovával marihuanu s úmyslem poskytnout ji jinému, přičemž v dané věci již realizoval vše potřebné, a to kromě jediného posledního kroku v podobě nabídnutí marihuany konkrétní osobě či jejího předání v návaznosti na poptávku ze strany třetí osoby. V souvislosti s tímto posouzením pak odvolací soud zohlední povahu a závažnost tohoto konkrétního pokusu trestného činu, přičemž bude třeba vycházet zejména z povahy přečinu, k němuž pokus směřoval, dále ze závažnosti jeho formy, toho, jak dalece se pokus přiblížil dokonanému přečinu, jakož i z důvodů, pro které nedošlo k jeho dokonání. Následně se ve světle svých řádně odůvodněných závěrů opětovně zaměří na otázku, zda je nová právní úprava s přihlédnutím ke všem právně rozhodným okolnostem projednávané věci pro obviněného příznivější ve smyslu § 2 odst. 1 tr. zákoníku, a to i za situace, kdy by obviněný jednáním popsaným pod bodem I. 2) písm. d) spáchal trestný čin podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem podle § 283a odst. 1 tr. zákoníku, ukončeným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku (za který pachateli hrozí trest odnětí svobody až na jeden rok), pročež by mu byl nově ukládán úhrnný trest nikoli pro čtyři, nýbrž pro pět sbíhajících se trestných činů, avšak v mírnější trestní sazbě (konkrétně v sazbě od pěti do dvanácti let namísto osmi až dvanácti let), kterou pro vůdčí právní kvalifikaci dotčeného jednání (tj. § 283 odst. 3 tr. zákoníku) stanovila novela trestního zákoníku účinná od 1. 1. 2026.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
