Může se obviněný v dovolání dovolávat toho, že zákon, který sníží dolní hranici trestní sazby, sice v době rozhodování odvolacího soudu ještě nebyl účinný, ale byl už schválen? A stačí k vyvrácení obhajoby o nevědomosti to, že pachatel jednou ústně „rozmlouval“ spolupachatelům dokončení trestného činu? Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne 9. 12. 2025, sp. zn. 11 Tdo 1048/2025, kterým podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu odmítl dovolání muže, který organizoval mezinárodní síť drogových kurýrů.
Co se stalo
Obviněný P. L. byl rozsudkem Městského soudu v Praze uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku a odsouzen k deseti letům a šesti měsícům odnětí svobody ve věznici se zvýšenou ostrahou, spolu s propadnutím náhradní hodnoty (mobilního telefonu iPhone). Podle skutkových zjištění byl od října 2021 do února 2022 klíčovým organizátorem skupiny kolem dosud neustanoveného muže vystupujícího pod jménem „Ali“, která prostřednictvím sítě cestujících kurýrů přepravovala metamfetamin a kokain mezi Českou republikou, Spojeným královstvím, Tureckem, Brazílií a Německem, a to ve speciálně upravených zavazadlech s dvojitým dnem. Obviněný osobně nakupoval letenky pro kurýry, koordinoval jejich trasy, cestoval s nimi do Brazílie a Turecka a udílel jim pokyny. V jednom případě byl kurýr při celní kontrole na letišti ve Spojeném království zadržen se 7 170 gramy metamfetaminu ukrytými v kufru. Vrchní soud v Praze v odvolacím řízení jen změnil typ věznice na mírnější, jinak rozsudek potvrdil.
V čem byl spor
Obviněný v dovolání opřeném o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) a m) trestního řádu namítal, že skutková zjištění jsou ve zjevném rozporu s důkazy – tvrdil, že o povaze převáženého nákladu nevěděl až do příjezdu do Brazílie a že spolupachatelům dokonce převoz drog rozmlouval, což mělo vyplývat z odposlechu telefonického hovoru mezi ním a svědkem O. V. i z výpovědi svědkyně H. Namítal také, že neovládá anglický jazyk natolik, aby mohl s cizojazyčnými osobami domlouvat drogový obchod, a že tak nemohl být ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. Zdůrazňoval, že byl zatčen až téměř dva roky po posledním skutku a že mezitím u něj nebyla zaznamenána žádná další drogová činnost.
Druhou skupinu námitek obviněný opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) trestního řádu a zaměřil ji na výrok o trestu. Poukazoval na to, že mezi vydáním rozsudku soudu prvního stupně a rozsudku odvolacího soudu byl schválen zákon č. 270/2025 Sb., kterým se od 1. 1. 2026 snižuje dolní hranice trestní sazby podle § 283 odst. 4 trestního zákoníku z deseti na osm let. Podle dovolatele proto již neplatí závěr soudů, že mu byl uložen trest jen mírně nad dolní hranicí sazby, a soudy měly tuto blížící se změnu při odůvodňování trestu zohlednit.
Jak rozhodl Nejvyšší soud
Nejvyšší soud k namítanému zjevnému rozporu skutkových zjištění s důkazy zdůraznil, že dovolání není určeno k tomu, aby fungovalo jako třetí skutková instance – do skutkových závěrů nižších soudů může zasáhnout jen při extrémním (zjevném) nesouladu mezi důkazy a zjištěními, k čemuž zde nedošlo. Výpovědi usvědčujících svědků M. H. a J. Č. i svědka F. C. spolu s odposlechy telekomunikačního provozu tvořily podle soudu celistvý a vzájemně se podporující řetězec důkazů. Nejvyšší soud přitom výslovně odmítl obhajobu, že by obviněný spolupachatelům jen ze zásady rozmlouval spáchání trestného činu – bylo naopak spolehlivě prokázáno, že to byl právě on, kdo ostatní k přepravě drog zjednal a celou akci od počátku řídil a koordinoval, takže jeho případné výhrady vůči konkrétní finální fázi operace nebyly motivovány snahou trestné činnosti zabránit.
K nejzajímavější části dovolání – argumentaci připravovanou novelou trestního zákoníku – Nejvyšší soud připomněl základní zásadu, že soud musí trest ukládat podle zákona účinného v době, kdy o vině a trestu pravomocně rozhoduje, nikoli podle zákona sice již schváleného, ale v té době ještě neúčinného. Rozsudek v posuzované věci přitom nabyl právní moci před 1. 1. 2026, tedy před datem účinnosti zmiňované novely, takže trest musel být vyměřen podle tehdy platné sazby deset až osmnáct let. Nejvyšší soud navíc podotkl, že argument dovolatele by neobstál ani věcně – uložený trest (deset let a šest měsíců) by byl blízko dolní hranici sazby i podle budoucí mírnější úpravy. Zdůraznil také, že skutečnou nepřiměřenost trestu lze v dovolání namítat jen prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. i) trestního řádu (nepřípustný druh trestu nebo trest mimo zákonnou sazbu), který ale obviněný neuplatnil, a že jeho argumentace tak ve skutečnosti směřovala jen k tomu, aby dovolací soud přehodnotil přiměřenost trestu, což mu nepřísluší.
Nejvyšší soud rovněž zopakoval svou dřívější poznámku, že dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) trestního řádu byl v této věci uplatněn jen s jistou mírou tolerance, přestože v projednávané věci vůbec nedošlo k zamítnutí odvolání ve smyslu tohoto ustanovení – tato okolnost jej ale nezbavila povinnosti věc věcně přezkoumat z pohledu ostatních uplatněných důvodů.
Proč je rozhodnutí zajímavé
Rozhodnutí je jasnou připomínkou zásady časové působnosti trestních zákonů při ukládání trestu: rozhodující je vždy zákon účinný v okamžiku, kdy rozhodnutí o vině a trestu nabývá právní moci, a na dosud neúčinnou, byť již schválenou novelu se nelze odvolávat, ani kdyby snižovala trestní sazbu. Rozhodnutí je zároveň poučné v hodnocení obhajoby postavené na tvrzení, že pachatel „rozmlouval“ spolupachatelům dokončení trestné činnosti – taková jednorázová výhrada neobstojí, pokud byl z ostatních důkazů (organizace cest, placení letenek, řízení celé operace) usvědčen jako skutečný iniciátor a koordinátor celé sítě.
Nejvyšší soud tak dovolání jako celek vyhodnotil jako podané z jiného důvodu, než jaký zákon připouští, a podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu je odmítl.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
