Pokud se pachatelům podle vlastních slov zachycených na odposleších „nepovedlo“ uvařit pervitin tak, jak zamýšleli, lze jim přesto přičítat pokus zločinu ve velkém rozsahu, vypočtený jen teoreticky z množství nakoupených chemikálií? Touto otázkou se podrobně zabýval Nejvyšší soud v usnesení ze dne 28. 1. 2026, sp. zn. 11 Tdo 1190/2025, kterým podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu odmítl dovolání tří mužů odsouzených za řízení a provoz hned několika nelegálních laboratoří na výrobu metamfetaminu.
Co se stalo
Obvinění F. H., H. E. M. a K. R. byli rozsudkem Vrchního soudu v Praze uznáni vinnými zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku, spáchaným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku. Podle skutkových zjištění se F. H. v období od prosince 2021 do července 2022 podílel jako kurýr a nižší organizační článek na výrobě a distribuci pervitinu ve skupině vedené jinou, samostatně odsouzenou osobou, a následně od srpna 2022 do ledna 2023 působil jako výrobce drogy ve skupině, kterou organizovali a financovali právě obvinění H. E. M. a K. R. Skupina postupně zřídila a provozovala čtyři různé nelegální laboratoře (v bytech, a dokonce i v hotelovém pokoji), kde za použití efedrinu, červeného fosforu, jódu a dalších chemikálií vyráběla metamfetamin tzv. českou cestou. Obviněným byly uloženy tresty odnětí svobody v rozmezí od osmi do jedenácti let, u obviněného K. R. formou souhrnného trestu zahrnujícího i několik dříve spáchaných přečinů.
V čem byl spor
Všichni tři obvinění se v dovolání opřeném o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) trestního řádu shodně zaměřili na způsob výpočtu množství pervitinu, ke kterému měla výroba směřovat. Poukazovali na to, že z pořízených odposlechů vyplynulo, že se jim výroba v řadě případů „nezdařila“ – v jednom odposlechu obviněný F. H. výslovně sdělil, že pervitin nevyrobil, v jiných případech hovořili o neúspěšných „varech“. Podle dovolatelů proto nelze množství vyrobeného (resp. zamýšleného) pervitinu určit jen teoretickým výpočtem z množství nakoupeného jódu a dalších chemikálií, aniž by bylo zjištěno, kolik drogy bylo skutečně a v jaké kvalitě vyrobeno. Obviněný K. R. navíc namítal, že množství skutečně prodaného pervitinu bylo podle odposlechů a výpovědí svědků výrazně nižší než množství, které mělo být podle výpočtu vyrobeno, a že tato dvě čísla by se měla shodovat. Obviněný H. E. M. dále zpochybňoval, že by šlo o organizovanou skupinu s jasnou strukturou, a namítal, že pouhá „hustota kontaktů“ na odposleších nestačí k závěru o jeho vedoucí roli. Obviněný F. H. pak tvrdil, že nevěděl, k čemu nakupované chemikálie slouží, a že skutková věta je příliš vágní.
Jak rozhodl Nejvyšší soud
Nejvyšší soud k argumentaci o nepovedené výrobě uvedl, že žádný z obviněných nereflektuje to, co již uzavřel odvolací soud: množství pervitinu bylo určeno jen teoretickým výpočtem, přičemž odvolací soud sám výslovně připustil, že se část várek nezdařila a podařilo se zachránit jen část drogy. Právě proto odvolací soud posoudil jednání obviněných mírněji než soud prvního stupně – nikoli jako dokonaný trestný čin, ale jako pokus podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, tedy jednání bezprostředně směřující k výrobě metamfetaminu v obvyklé kvalitě a ve velkém rozsahu, k jehož dokonání ovšem v důsledku chyb při výrobě fakticky nedošlo. Pro naplnění znaků pokusu podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) trestního zákoníku přitom není rozhodné, kolik drogy bylo nakonec fakticky úspěšně vyrobeno, ale to, že obvinění pro realizaci svého úmyslu učinili vše potřebné a jejich jednání k výrobě v daném rozsahu bezprostředně směřovalo.
K samotné metodě výpočtu Nejvyšší soud uvedl, že množství pervitinu, k jehož výrobě obvinění směřovali, bylo určeno na základě odborného vyjádření z oboru kriminalistiky, a to právě ve vazbě na množství nakoupeného jódu, přičemž z provedených důkazů (odposlechy, domovní prohlídky, daňové doklady) bylo zároveň prokázáno, že obvinění disponovali i dostatečným množstvím dalších potřebných chemikálií, včetně prekurzoru. Tomuto způsobu výpočtu podle soudu nebylo možné nic vytknout, a to tím spíš, že sami obvinění jej věcně nenapadli jinak než prostým nesouhlasem. Skutečnost, že nebylo možné přesně zjistit množství použitého červeného fosforu, na tomto závěru nic neměnila, neboť z odposlechů a domovních prohlídek jednoznačně vyplynulo, že touto chemikálií obvinění disponovali a byli si vědomi její potřebnosti. Nejvyšší soud rovněž odmítl argument, že by se množství vyrobené drogy muselo rovnat množství drogy prodané – u pokusu totiž jde právě o to, že k plnému zpeněžení zamýšleného množství nedošlo.
K námitkám proti závěru o organizované skupině a vedoucí roli obviněných H. E. M. a K. R. Nejvyšší soud uvedl, že jejich zapojení bylo detailně zdokumentováno výpověďmi dalších, již pravomocně odsouzených spolupachatelů, domovními prohlídkami, daňovými doklady o nákupech chemikálií, odposlechy, sledováním osob i záznamy telekomunikačního provozu. Z těchto důkazů jednoznačně vyplynulo, že oba obvinění úkolovali ostatní členy skupiny, včetně toho, jaké chemikálie mají nakoupit, navštěvovali místa výroby a byl jim hlášen její průběh a výsledky. Nejvyšší soud k namítané vágnosti skutkové věty doplnil, že ve výroku rozsudku není nutné vyčerpat všechny zjištěné skutkové okolnosti – postačí, obsahuje-li alespoň přiměřeně stručné vyjádření všech okolností rozhodných pro příslušnou právní kvalifikaci, přičemž podrobnosti lze rozvést v odůvodnění; tomuto požadavku skutková věta v posuzované věci dostála.
Veškeré ostatní skutkové námitky (bagatelizace vlastní role, tvrzení o neznalosti účelu nákupů, poukazy na jiné, údajně „profesionálnější“ vařiče) Nejvyšší soud odmítl jako pouhé opakování obhajoby, kterou již vyvrátily soudy nižších stupňů na základě rozsáhlého a vzájemně provázaného řetězce důkazů, a zdůraznil, že taková skutková polemika nemůže založit žádný z dovolacích důvodů.
Proč je rozhodnutí zajímavé
Rozhodnutí přináší užitečné vyjasnění pro situace, kdy se výroba drogy podle vlastních slov pachatelů zaznamenaných na odposleších „nepovedla“: u pokusu zločinu podle § 283 odst. 3 písm. c) trestního zákoníku není rozhodující, kolik drogy bylo nakonec skutečně a v jaké kvalitě vyrobeno, ale to, zda jednání pachatelů bezprostředně směřovalo k výrobě v daném (velkém) rozsahu a zda pro dosažení tohoto cíle učinili vše potřebné. Teoretický výpočet množství drogy odvozený od množství nakoupených chemikálií (zde zejména jódu) tak může sloužit jako spolehlivý podklad pro určení rozsahu pokusu, i když se část výrobních pokusů z technických důvodů nezdařila.
Nejvyšší soud tak dovolání všech tří obviněných vyhodnotil jako podaná z jiného důvodu, než jaký zákon připouští, a podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu je odmítl.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
