Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2026, sp. zn. 7 Tdo 316/2026:

Obviněný, který pod pohrůžkou násilí donutil nezletilého chlapce k orálnímu pohlavnímu styku, v dovolání tvrdil, že by jeho jednání mělo být podle pozdějšího zákona posouzeno jako méně závažný sexuální útok podle § 185a tr. zákoníku. Nejvyšší soud se musel vypořádat s otázkou, jak na takové jednání dopadá novela trestního zákoníku účinná od 1. 1. 2025 a podle které úpravy je třeba je posoudit s ohledem na zásadu časové působnosti trestních zákonů (§ 2 odst. 1 tr. zákoníku).

Dosavadní průběh řízení

Okresní soud v Mladé Boleslavi uznal obviněného rozsudkem ze dne 24. 7. 2025 (sp. zn. 17 T 57/2025) vinným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2024. Uložil mu trest odnětí svobody v trvání pěti let se zařazením do věznice s ostrahou a podle § 228 odst. 1 tr. ř. povinnost nahradit poškozenému nemajetkovou újmu ve výši 150 000 Kč. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 26. 11. 2025 (sp. zn. 9 To 261/2025) odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítl.

Podle skutkových zjištění obviněný dne 9. 12. 2024 po 19. hodině oslovil v blízkosti obchodního centra nezletilého poškozeného pod záminkou získání cigarety a začal se ho vyptávat na sexuální orientaci a zkušenosti. Poté, co poškozený odmítl jeho návrh na intimní poměr, mu řekl: „Tak pokud mi to neuděláš, tak ti něco udělám já.“ Poškozený z toho měl důvodnou obavu o život a zdraví a ze strachu jej následoval do blízkého parku, kde jej obviněný proti jeho vůli pod touto pohrůžkou přiměl k orálnímu pohlavnímu styku. Poté odešli zpět k obchodnímu centru, kde se poškozený od obviněného vzdálil a věc oznámil na tísňovou linku policie.

Argumentace dovolatele

Obviněný uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Ve vztahu k prvnímu z nich tvrdil, že:

• po poškozeném nic nepožadoval, nevyhrožoval mu, k ničemu jej nenutil a mohl kdykoli odejít, což mělo vyplývat i z kamerových záznamů, na kterých není patrná agrese ani obava poškozeného,
• orgány činné v trestním řízení nezajistily včas mobilní telefon poškozeného, v němž měly být fotografie jeho pohlavního orgánu pořízené poškozeným, a když se jej po šesti měsících pokusily zajistit, byl rozbitý a data z něj nebylo možné získat,
• znalecká zkoumání neprokázala fyzický kontakt mezi ním a poškozeným a vyjádření soudu k biologickým stopám na jeho trenýrkách je nedostatečné, protože nebyl zjištěn původ slin ani jejich genetická informace.

Ve vztahu k důvodu podle písm. h) argumentoval, že jeho jednání mělo být podle § 2 odst. 1 tr. zákoníku posouzeno podle pozdějšího zákona jako trestný čin sexuálního útoku podle § 185a odst. 1 tr. zákoníku. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl dovolání odmítnout. Poukázal na to, že obviněný především brojí proti skutkovým zjištěním a že jeho jednání by bylo znásilněním podle zákona účinného do 31. 12. 2024 i podle zákona účinného od 1. 1. 2025. Později účinný zákon přitom znásilnění postihuje přísněji.

Právní otázky řešené Nejvyšším soudem

1. Odkaz na předchozí podání a opakování obhajoby

Nejvyšší soud úvodem uvedl, že nemohl přihlížet k odkazu obviněného na „veškerá svá písemná podání ve věci“, protože dovolací soud se může zabývat jen námitkami výslovně uvedenými v dovolání. Všechny námitky navíc jen opakovaly obhajobu, na kterou soudy nižších stupňů podrobně odpověděly.

2. Zjevný rozpor s důkazy

Obviněný sice napadal zjištění o pohrůžce násilím a o orálním styku, ale nenamítal zjevný rozpor těchto zjištění s obsahem důkazů, jak dovolací důvod předpokládá. Pouze sám rozebral důkazy, které soudy použily, a předložil jejich vlastní hodnocení. Soudy měly přitom pro své závěry relevantní podklad ve výpovědi poškozeného i v dalších důkazech.

Pokud jde o kamerové záznamy, soud prvního stupně vysvětlil, že z nich sice nevyplývá fyzický kontakt, z výpovědi poškozeného je ale zjevné, že byl paralyzován strachem a nedokázal racionálně jednat, tedy například utéct nebo požádat někoho o pomoc. Orální styk a jeho nedobrovolnost potvrdily také výpověď matky poškozeného a nahrávka volání na tísňovou linku, které byly s výpovědí poškozeného v souladu. K tvrzenému nezjištění původu slin Nejvyšší soud poukázal na řadu nepřímých důkazů v podobě odborných vyjádření, které soudy hodnotily v souladu s jejich obsahem.

3. Opomenutý důkaz a neprovedený důkaz telefonem poškozeného

Námitku, že měl být zajištěn telefon poškozeného, nelze podřadit pod dovolací důvod opomenutých důkazů. V rámci této varianty nelze namítat, že orgány činné v trestním řízení nepostupovaly způsobem požadovaným obhajobou, v důsledku čehož určitý důkaz chybí. Dovolací důvod předpokládá, že navrhovaný podstatný důkaz skutečně existuje a lze jej provést, což v této věci neplatilo (srov. usnesení sp. zn. 7 Tdo 1115/2024).

Nejvyšší soud dodal, že i kdyby byl důkaz telefonem proveditelný, obviněný nemá na jeho provedení automatický nárok. Dokazování je omezeno zjištěním skutkového stavu, o kterém nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí. Soud nemusí provést všechny důkazní návrhy stran a tento důkaz by byl kromě zjevné neproveditelnosti také nadbytečný.

4. Orální styk jako pohlavní styk srovnatelný se souloží

Zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2024 se dopustí ten, kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku a takový čin spáchá souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží a na dítěti. Obviněný nezpochybňoval, že čin spáchal na dítěti. Z kontextu dovolání lze usuzovat, že namítal, že nešlo o jiný pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží, ale o „jiný pohlavní styk, než je uvedený v § 185 tr. zákoníku“ ve smyslu § 185a tr. zákoníku.

Nejvyšší soud tuto argumentaci odmítl jako rozpornou s konstantním výkladem v rozhodovací praxi i v odborné literatuře. Za jiný pohlavní styk srovnatelný se souloží se dlouhodobě považuje styk, při jehož realizaci nastává situace srovnatelná se soulozí, zejména orální a anální pohlavní styk. Může sem patřit i zasouvání jiných předmětů do ženského pohlavního ústrojí nebo srovnatelné použití předmětů sloužících jako náhražky pohlavních orgánů. Zjištěné jednání obviněného proto jasně naplňuje znak jiného pohlavního styku srovnatelného se souloží podle § 185 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku ve znění do 31. 12. 2024 i podle § 185 odst. 1 alinea první tr. zákoníku ve znění od 1. 1. 2025. Naopak nenaplňuje znaky sexuálního útoku podle § 185a tr. zákoníku, který předpokládá jiný pohlavní styk, než jaký je uveden v § 185. Pokud je vykonán styk uvedený v § 185, nemůže být tím současně naplněn znak podle § 185a.

5. Příznivější právní úprava podle § 2 odst. 1 tr. zákoníku

Trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době jeho spáchání. Podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže je to pro pachatele příznivější. Podle zákona účinného do 31. 12. 2024 byla za zločin znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku stanovena sazba od dvou do deseti let. Podle pozdějšího zákona účinného od 1. 1. 2025 činí sazba za zločin znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku tři až dvanáct let. Soudy proto správně použily znění účinné v době činu, které bylo pro obviněného příznivější.

Rozhodnutí

Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl, protože je zčásti zjevně neopodstatněné a zčásti bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v § 265b tr. ř. Rozhodl v neveřejném zasedání podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Opravný prostředek proti usnesení není přípustný.

Závěr

Rozhodnutí potvrzuje, že ani po novele účinné od 1. 1. 2025 se pro jednání spočívající v nuceném orálním pohlavním styku nepoužije mírnější sexuální útok podle § 185a tr. zákoníku. Takové jednání zůstává znásilněním, a nová právní úprava pro pachatele navíc není příznivější, protože zvýšila dolní hranici trestní sazby. Z hlediska dovolacího řízení rozhodnutí připomíná, že námitky vůči neprovedeným důkazům se nelze dovolávat, pokud důkaz neexistuje nebo jej nelze provést, a že nestačí předkládat vlastní hodnocení důkazů místo prokázání zjevného rozporu s jejich obsahem.

Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz